Zabiják (Defekt)

S knihou jsem se setkala až před maturitou a čekala jsem, že to bude pěkná nuda, protože co jiného by nám školství zadalo. A byla jsem velmi překvapena. Knihu jsem hltala a musím ji doporučit všem.

Neměla jsem od téhle knihy veliké očekávání, spíše žádné. Tak nějak jsem už od začátku věděla, že to nebude můj šálek kávy, a taky tomu tak bylo. Zabiják mě prostě nudil. Nedokázala jsem se začíst do děje a přála si, ať tu knihu už konečně dočtu, protože mě nebavila takovým způsobem, že se mi počet stran zdál až smrtelný. Émile Zola si mě svým dílem nezískal, což jsem ale tak nějak už od začátku tušila.

Kniha přesně zachycuje život alkoholika. Je smutné co s lidmi alkohol dokáže.

Začátek sice trošku pomalejší, ale když se přes to člověk překouše, tak je to moc pěkný příběh.

Hrdinové románu Zabiják jsou všichni determinovaní prostředím, ve kterém žijí. A determinace - předurčení - je jedním z důvodů, proč někteří lidé žijí, tak jak žijí. Hlavní hrdinka se snaží vybřednout z chudoby a být silná (moc jsem jí věřila a přála jsem jí to). Ale nepodařilo se. Se svým mužem i dítětem prožívala skvělé časy, než přišla osudová nehoda, manžel se zranil a jí nezbylo nic jiného, než se o všechno postarat. Dlouhou rekonvalescencí se z manžela stal alkoholik a povaleč (je to vůbec možné?) a hlavní hrdinka do toho taky začala pomalu zabředat. Škoda.