Charles Dickens byl britský novinář a spisovatel. Dodnes je nejoblíbenějším představitelem románu viktoriánské doby a jedním z největších kritických realistů první poloviny 19. století. Na základě vlastních zkušeností často zobrazoval osudy chudých dětí – například v díle Nadějné vyhlídky (1861). Jeho první větší a zároveň nejslavnější práce nese název Kronika Pickwickova klubu (1837), jde o humoristický román složený z menších cestopisných povídek.
Když byl malý, jeho rodina žila ve velké nouzi, otec úředník se dokonce po přestěhování do Londýna ocitl ve vězení pro zadlužené. Dickens si už jako desetiletý chlapec musel sám vydělávat na živobytí, pracoval v továrně na leštidla bot a později jako písař. Naštěstí se ale objevilo nečekané dědictví a rodinu zachránilo z nejhoršího. Ve dvaceti už se podílel na tvorbě listu Morning Chronicle. Zajímal se o podobné příběhy dětí, jaký zažil on sám, věnoval se sociálním problémům a dobročinným aktivitám.
Každý neúspěch člověka něčemu naučí, pokud se chce nechat poučit.
Do světa literatury pronikl roku 1833, začínal drobnými črtami a povídkami o Londýně a jeho lidech ve všech společenských vrstvách. Nechyběl jim humor a těšily se velké oblibě čtenářů, proto si Dickens troufl i na větší žánry. Psal pod pseudonymem Boz. Roku 1836 vydal své črty souborně a z nakladatelství přišla objednávka na Kroniku Pickwickova klubu, první rozsáhlou práci, která ho nakonec proslavila.
Rovněž jeho osobní život byl pestrý. Nejprve se nešťastně zamiloval do dívky z vyšších kruhů, poté se oženil s dcerou svého přítele Catherine Hogarthovou, dívkou „sobě rovnou“, s níž měl nakonec 10 dětí. Přesto ale našel zálibu také v jejích mladších sestrách, které se podílely na výchově dětí. Nakonec se manželství rozpadlo kvůli Dickensově slabosti pro mladou herečku.
Jeho práce často zobrazují také kriminální a policejní témata. Byl mistrem podnětných dějových zápletek i výstižných charakterů, snažil se apelovat na city. Živě se zajímal také o soudobé vědecké poznatky z geologie či paleontologie. Měl v oblibě také divadlo a chtěl se stát hercem, ale neměl cit pro drama.
Mezi jeho nejznámější díla patří bezpochyby romány Oliver Twist (1839) o těžkém a nebezpečném osudu chlapce v chudobinci, víceméně autobiografický David Copperfield (1849), historický Příběh dvou měst (1859) z doby Velké francouzské revoluce či Ponurý dům (1853) zobrazující složitý dědický proces a zhoubné síly byrokracie. Sérii tzv. vánočních povídek tvoří proslulá Vánoční koleda (1843) v hlavní roli s duchem, Zvony novoroční (1845) a Cvrček u krbu (1846).
Díky své píli se vypracoval doslova od nuly na hvězdu známou i v zahraničí – dvakrát navštívil USA v letech 1842 a 1867. V Anglii i v Americe pořádal „turné“ svého autorského čtení. Svůj obdiv k americké demokracii i obavy z nedostatků tamního života vyjádřil v Amerických poznámkách (1842). Po návratu z druhé cesty do Států už začal pociťovat první zdravotní komplikace, které skončily roku 1870 smrtelnou mrtvicí. Byl slavně pochován ve Westminsterském chrámě.
