Pro příběhy Michaely Klevisové je typické, že je postavy vyprávějí samy ze svého pohledu. Jsou tedy procítěné, a ne pouze povrchní. Čtenář pak může radosti a smutky prožívat s nimi, a zároveň spolu s Josefem Bergmanem vyšetřovat vraždy.
„Fascinují mě malá města a vesnice, jako Vraždy v Midsomeru. Ty jsem milovala a ten herec, který hrál hlavního hrdinu, by se mi líbil jako Bergman, byl to fyzicky jeho předobraz, jde z něj klid a noblesa, žádný alkoholik a cholerik…“ (M. Klevisová)