Kepler62 – to je počátek fantasy série pro mladé čtenáře, jehož hodnocení si tentokrát vzala na starost naše redaktorka Anastasja. Jak toto dílo obstálo? Čtěte v recenzi.
Jarní Velký knižní čtvrtek se opět blýskl spoustou skvělých novinek. Jednou z nich byl i pilotní díl série dvou severských autorů. Norsko-finská sci-fi KEPLER62 cílí na současné děti, které více než čtení zajímají moderní technologie. Příběh z blízké budoucnosti toho nabízí opravdu hodně, kromě poutavé anotace v sobě skrývá totiž i překrásné „obrázky“ a obstojný příběh, kterému ale něco málo chybí.
Kniha je na můj vkus příliš tenká a těch sto třicet stránek sloupnete během necelé hodinky jako malinu. Jenže je třeba brát v potaz, že je knížka určena především mladším čtenářům. Kluci a holky ve věku kolem devíti let z ní budou opravdu nadšení. Skrývá v sobě totiž velice známé prostředí moderních technologií a počítačových her. Zkrátka ideální příležitost udělat své ratolesti radost a koupit ji dárek, který třeba napomůže vzbudit větší lásku ke čtení!
Kepler62 je zajímavou spoluprací dvou autorů, kteří se potkali na literárním festivalu. Tima Parvelu český čtenář již důvěrně zná díky jeho příběhům „Ella ve škole“, naopak Bjørn Sortland je pro nás záhadou, ovšem u sebe doma se proslavil coby uznávaný autor dětských knih. Pánové se tedy spojili, aby vytvořili něco netradičního a nového. Příběh, který by měl tu správnou dávku spádu a svižnosti. V psaní se střídají, a tak zatímco „Pozvánka“ vzešla z pera Tima a vypráví nám příběh dvou bratří, kteří žijí v budoucnosti zmítané chudobou a hladem, Sortland se ujme velení nad „Odpočítáváním“, jenž je druhým dílem této šestidílné série. V něm se setkáme se čtrnáctiletou dívkou Mary. Právě její vyprávění by se mělo s tím pilotním propojit a vytvořit tak jednu ucelenou dějovou linii.
Svět, do kterého je Kepler62 zasazen, není vůbec růžový. Vládne mu přetvářka, kam se podíváš. Běžné jsou totalitní praktiky, kamery a sledovací zařízení na každém kroku. Pokud děláte problémy, vláda se o vás postará. Pomocí takzvaného „neurotuningu“ si vás doslova přizpůsobí k obrazu svému. Vláda je totiž přítelem všech, dbá na to, aby byly děti šťastné, protože nepřemýšlí o světě kolem sebe, tím pádem netropí problémy. Zkrátka a dobře, je třeba držet všechny a všechno na uzdě, jen takovými metodami je možno udržet mír v dlouhodobě se rozpadající lidské populaci.
Sám o sobě skýtá obsah jen o něco víc než sto stran, takže o žádném velkém vývoji postav ani děje zatím nemůže být řeč. Jedno je ale jasné, snahou dvou pánů autorů je rozhodně bavit. Jelikož nikde nenajdete dlouhé popisy, nebo nudné dialogy. Všechno musí doslova odsýpat, a tak jedna akce střídá občas až nelogicky druhou, na jedné stránce se toho stane tolik, že občas zůstanete jen nevěřícně koukat, ale co, hlavně, že se nekoná žádná nuda!
Bezpochyby klíčovou roli hrají ilustrace, kterých se chopil Pasi Pitkänen, který vdechl život slavným „Angry Birds“. Jeho výtvory jsou doslova roztomilé, ale přitom úchvatně živé a výstižné! Hlavně model vesmíru na konci knihy jistě nadchne nejednoho malého objevitele. Pokud máte doma dítě ve věku 8-12 let rozhodně neváhejte a „Pozvánku“ mu kupte, bude nadšené. Pro starší a náročnější čtenáře se pak může jednat o odpočinkové čtení, se kterým budou rychle hotovi, ale bude se jim líbit. Navíc druhý díl je prý daleko akčnější a zajímavější než úvod! No což, nechme se (doufejme) příjemně překvapit!
