Příběh je o jednom ztraceném obrazu a složitém osudu čtyř žen napříč generacemi. Všechny nesou dědictví viny svých matek. Ale jsou opravdu vinny? Období plné zvratů a těžkých rozhodnutí, ve kterém se příběh odehrává, vše umocňuje. Zlatá 20. léta v Německu, příchod nacismu, třetí říše, 2. světová válka a Hitlerova prohra – jak to vidí současnost? Právě touto otázkou se povedený debut německé spisovatelky Aleny Schroederové zabývá. Pojďme se tedy podívat, jak si autorka poradila….
„Senta myslela na Itziga Goldmanna, který pravděpodobně právě teď předával soupis uměleckých děl a klíče od svého obchodu pověřenci říšské komory, a na slib, který mu dala. Tak to by bylo, pomyslela si. Sbohem, ty třpytivý,...
Důvěřuj osudu. A sleduj stopy, ale nezapomeň zanechat své vlastní.
Německá autorka čerpala z vlastních zkušeností
Alena Schröderová (1979) je německá novinářka a spisovatelka. Studovala historii, politologii a latinskoamerická studia v Berlíně a v San Diegu. Po letech práce redaktorky na plný úvazek pro časopis Brigitte je nyní na volné noze a věnuje se i dalším médiím, mimo jiné časopisům SZ-Magazine a Die Zeit. Kromě fikce je autorkou i několika knih naučných.
K napsání románu Dívka v modrých šatech v podvečerním světle ji inspirovaly skutečné události, jejichž svědkem byla i její vlastní rodina. Alena Schröderová žije se svým manželem a dvěma syny v Berlíně.
Kdybych tak mohla sklouznout ze židle, pomyslela si Hana. Jako figurka z kresleného filmu, ze které se najednou stane voda, odteče pod stůl a zmizí v trhlinách v podlaze, do útrob staré hospody na lodi a odsud přímo do vodního kanálu.
Jak může minulost změnit přítomnost?
Je rok 2017 - Berlín. Haně je 27 let. Dělá si doktorát, je zamilovaná do svého ženatého profesora a každý týden navštěvuje v domově důchodců svou babičku Evelínu, které je 90 let. Jinak si ale se svým životem neví moc rady. Jednoho dne jí Evelína ukáže dopis, který obdržela z Izraelské advokátní kanceláře, kde se píše, že se stala dědičkou jistého galeristy Itziga Goldmanna. Evelyn o tom však v žádném případě nechce mluvit, jako by minulost byla tabu. Kdo je to ale ten Itzig Goldmann? A co má společného s Evelínou?
Haně to nedá spát a začne pátrat. Přitom, aniž by chtěla, odhaluje rodinnou historii, o které neměla ani tušení. Všechno začne zjištěním, že kdesi v rodině existuje vzácný Vermeerův obraz. Při jeho hledání se Hana dozví o Evelínině vlastní matce Sentě, tedy skutečné Hanině prababičce, a o jejím fascinujícím životě. Dozví se také jak to bylo doopravdy s Evelínou a proč byla Hanina matka Silvie taková, jaká byla.
Podobnost osudů těchto čtyř žen je až znepokojivá a přivede Hanu nakonec k odpuštění, pochopení sama sebe a nalezení toho správného místa na slunci.
Byl horký červencový den a v korunách kaštanů švitořili vrabčáci. Itzig Goldmann zavřel okno, aby mu letní vítr nerozfoukal stoh papírů, který měl na stole. Na vrchu leželo nařízení o deportaci.
Dívka v modrých šatech v podvečerním světle
Kus německé historie, která není černá ani bílá
Tento dojemný příběh se autorce skutečně povedl. Prostřednictvím autenticky vybarvených postav vás vtáhne nejen do samotného děje, ale i do kontroverzních dějin Německa po období téměř sta let. Svým přirozeným vypravěčským stylem se vám pokusí vysvětlit, či aspoň vyložit na stůl tolik otazníků, týkajících se zejména období Hitlerovy vlády, že zůstanete koukat s pusou dokořán. Jak rozdílné a složité byly osudy tehdejších německých obyvatel! A Židy samozřejmě nevyjímaje – právě naopak. Tato část německé historie a zároveň tohoto příběhu, je nejbolestnější, ale také svým vlivem na budoucnost jak jednotlivců, tak celé země, nejdůležitější.
Zvolený způsob autorčina podání, kdy jste jednou s Hanou a Evelínou v přítomnosti, abyste se jindy retrospektivně přenesli do minulosti Evelinina dětství a Sentina mládí, či Silviina mateřství, vyvolává ono potřebné napětí jako zdařilý prostředek k udržení čtenáře u knihy. Dalším prostředkem k napětí je zde ovšem i pátrání. Pátrání po uměleckých dílech, která ve víru dějin kamsi zmizela… Dostanete se tak díky tomu také doprostřed uměleckého světa, poznáte jeho krásu, tajemno, ale i pozlátka, kterými je obalen.
Svou roli v příběhu hrají samozřejmě také muži. I oni silně ovlivňují osudy žen, ať už se k podobě jejich vzájemného vztahu rozhodnou jakkoliv. Román Dívka v modrých šatech v podvečerním světle je poutavý, působí přirozeně, bez pochyb o jeho opravdovosti, a plný emocí. Je silný a přesvědčivý dokonce i bez použití zbytečně přehnaných dramatických nebo tragických scén. A rozhodně vám nasadí brouka do hlavy – jak bych se za daných okolností zachoval/a já?
Mému úžasnému dojmu z knihy napomohla také její nádherná a vkusná obálka. Vlastně klidně mohu říct, že tuhle knihu mám ráda, a že si ji nechám a nikdy nikomu jí nedám!
Dívka v modrých šatech v podvečerním světle
