RECENZE: Ever - Když se mě dotkneš

Několik měsíců po nehodě je stále zavřená na rehabilitační klinice, kde by se měla naučit znovu chodit. Bohužel kvůli psychickému bloku se nikomu nedaří Abbi přesvědčit ke spolupráci. To se mění, když je Abbi přidělen nový fyzioterapeut. David nedávno přišel o maminku a žije sám se svou sestrou Jane. Po smrti matky mu toho moc nezbylo, jen dluhy a starosti. A ze své nové pacientky není vůbec nadšený. Představa, že by se měl setkávat s jejím otcem, který mu způsobil mnoho problémů, je jeho noční můrou.

David je jediný, komu Abbi důvěřuje a s kým dokáže dělat pokroky. A protože je profesionál a je mu mladé dívky líto, nedokáže se na ni vykašlat. Když navíc přijde o stipendium, je donucen přijmout nabídku práce, která se mu vůbec nelíbí: stát se Abbiným soukromým fyzioterapeutem. Vlastně o nic nejde, stráví u ní pár týdnů, vydělá balík peněz a rodinu senátora Haydena už nikdy neuvidí. Do jeho plánu však nečekaně vstupuje láska…

Novinka od Nikoly Hotel není jen o lásce. Komplexně popisuje život po autonehodě a těžkosti spojené s rekonvalescencí. A právě námět je nejsilnější stránkou celé knihy. Příběh o lásce mezi zdravotníkem a pacientem by sám o sobě nebyl ničím zvláštní. Autorce se však podařilo šikovně do něj skrýt poselství o nutnosti důvěry mezi pacientem a ošetřujícím lékařem a síle lidské psychiky, která dokáže zázraky. Z jedné povedené a opravdu procítěné pasáže jsem vybrala úryvek:

„Zírala jsem na něj, on si toho všiml a já o tom pak blábolila. Horší už to být nemohlo. Díky bohu, že neumí číst myšlenky, jinak bych mu už nikdy nemohla na oči. Představila jsem si, jak je jeho kůže vlhká a chladná a jaké by bylo se ho dotknout. Hrozné je, že tuto představu nedokážu potlačit. Už tolikrát se mě dotkl, a já po tom teď toužím. Dotýká se mě, i když se mě nedotýká, a já vím, že to nedává smysl. Ale cítím ho kdesi uvnitř. Nedotýká se jen mé kůže, ale něčeho pod ní, hluboko ve mně, a to se nedá jen tak potlačit.“

Ever: Když se mě dotkneš

Verdikt

Kniha byla poměrně čtivá, vyprávěli ji Abbi s Davidem, což jí přidalo na autenticitě. Rozjezd byl trochu pomalejší a chvilku trvalo, než si mě román získal. Čím déle jsem však četla, tím více mě bavil. Druhá půlka byla rozhodně lepší než ta první – akčnější a plná zajímavých obratů. Kromě pomalého a nezáživného začátku byly v příběhu trochu navíc popisy cviků. Chápu záměr autorky detailně přiblížit jakým způsobem fyzioterapeut pracuje s pacienty a jak funguje cvičení s vlastní tělesnou vahou, nicméně pro laika bylo těžké je pochopit.

Autorka touto knihou prokázala poměrně velký cit pro stupňování napětí, velmi se jí vydařily všechny žhavé scény a kladně hodnotím také obě hlavní postavy. Davida jsem si zamilovala o to víc, když jsem v poděkování zjistila, že inspirací pro jeho postavu byla osoba z autorčina blízkého okolí. Byl milý, hodný, chytrý a jako bonus hezký a empatický. No uznejte, nechtěli byste v životě takového muže?

I přes uvedené nedostatky ve mně román zanechal pozitivní dojem. Je dobře napsaný, plný emotivních okamžiků, jsou v něm sympatické postavy, přibližuje práci fyzioterapeuta a jako bonus dostanete návod k poskládání origami. Pokud tedy máte náladu na slow-burn romantiku, první díl série Křehké pouto by pro vás mohl být tím pravým.