5.0 z 5 hvězdiček
měkká vazbaRECENZE: Na západní frontě klid – Drsný válečný film, ale špatná adaptace
Erich Maria Remarque patří k nejznámějším spisovatelům všech dob. Jeho protiválečné romány mu vynesly celosvětovou slávu a prestiž. Dílo, které na základě vlastních zkušeností z Velké války (jak se 1. světové válce do příchodu té další říkalo) jej svými motivy zařadilo po bok takových jmen, jakými byli mimo jiné Ernest Hemingway, John Steinbeck nebo F. S. Fitzgerald. Formálně to z něj dle definice dělá příslušníka Ztracené generace. Což je pojem, který nejprve použila mecenáška a spisovatelka Gertrude Steinová a nakonec jej ve své knize „Komu zvoní hrana?” proslavil právě Hemingway coby označení pro celou generaci mladých mužů, kteří v oné strašné válce bojovali a posléze se nedokázali zařadit do běžného života. Na Netflixu byla nedávno uvedena již několikátá adaptace Remarqueova nejslavnějšího románu. Jak se vydařila?
-
4.5 z 5 hvězdiček
měkká vazbaNejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili...
Režie se zhostil německý tvůrce Edward Berger, o scénář se postarali Lesley Paterson a Ian Stokell. Jedná se o v zásadě nepříliš známé tvůrce. Nutno dodat že film, který natočili, se minimálně řemeslnými kvalitami, může směle postavit vedle nejlepších válečných filmů Hollywoodu a nemá se vůbec za co stydět. Snímek získal při svém uvedení na VOD platformě Netflix velkou sledovanost a veskrze kladná hodnocení. Německo jej vyšle na boj o Oscara za nejlepší zahraniční film.
Ačkoli nejde o první adaptaci slavného románu, jedná se o první filmové zpracování, natočené v autorově domovině – tedy Německu. Částečně se dokonce natáčelo i u nás. Potenciálně má tedy projekt všechny kvality aby přenesl na plátna (nebo televize) legendární dílo, jež je dodnes ve školách součástí povinné četby, ale i příkladem toho, co s mladými naivními muži udělají hrůzy války. Tedy se jedná o příběh, který snad nikdy nebyl aktuálnější, než právě dnes. Jenže...
Snímek je bezesporu působivý a brutální v momentech, kdy ukazuje bojové scény. Stačí to ale v době, kdy jsme naturalistické a drsné ukázky toho, jak vypadala válka, mohli vidět a nechat si vyrazit dech třeba ve Spielbergově Zachraňte vojína Ryana, nebo třeba namátkou v novějším Gibsonově Hacksaw Ridge? A je skutečně Na západní frontě klid jakožto kniha, o které se dodnes učí děti ve školách, jen o hrůzách války? Ano i ne. U tohoto filmu se prostě nedá vyhnout srovnávání. A v tom momentě si uvědomíme, jak moc film klouže po povrchu a vlastně i maličko zrazuje předlohu.
Ačkoli jsem Remarquovo nejslavnější dílo četl už docela dávno, stále si pamatuji jak mocně na mne zapůsobilo. Remarque se posléze stal mým oblíbeným spisovatelem a zdaleka nejvíce ve mně paradoxně zanechalo volné pokračování Na západní frontě klid s názvem Cesta zpátky, kde se přeživší vojáci vracejí domů a tváří v tvář všední poválečné realitě si uvědomují, že se do běžného života už nikdy nedokážou vrátit. Že už nikdy nebudou jako dřív.
Každé z jeho děl, které jsem měl tu čest číst, je výborné, a měl jsem to štěstí zhlédnout i obě předešlé filmové verze. Tedy jak tu zdaleka nejpůsobivější ze třicátých let, která získala hned dva Oscary a pro svou věrohodnost byly některé scény z filmu použity i ve válečných dokumentech, tak tu druhou z konce let sedmdesátých. Obě byly výborné a velmi věrně adaptovaly knihu. Tudíž je s čím srovnávat a rozhodně není snadné natočit celou látku nově a přitom jinak.
Cesta, kterou se verze Netflixu vydává, je polovičatá. Sice se odlišuje, ale místy zapomíná na své kořeny. Zde u verze nové se tvůrci rozhodli pojmout své zpracování velmi volně. Přepsat konec, přidat nové scény vč. celé jedné dějové linie a dodat dílu nový historický kontext. Což je pro začínající filmaře úctyhodný cíl. Míjí se však svým účinkem.
Pryč jsou trojrozměrné postavy, u nichž jejich odchod prožíváme s protagonistou. Jejich charakteristika a hloubka se zužuje na povrchní filmové zkratky, nedozvídáme se o nich nic bližšího, než že ten do války nechtěl, ten toužil po dívčí společnosti, atd. V zásadě jediný více prokreslený z party vojáků a kamarádů je mazák (a bezesporu i nejoblíbenější postava z knihy) Katczinsky (Albrecht Schuch). Ani o hlavním hrdinovi, Paulu Bäumerovi (Felix Kammerer) se nedozvídáme nic bližšího. Vlastně ani nepůsobí, jako by byl hlavním hrdinou snímku. Prostě tam je. A to je u více než dvouhodinového filmu zkrátka problém. Chtělo by se namítnout, že to možná podtrhuje atmosféru války, kdy každý padlý muž byl prostě jen další položkou ve statistice, jenže je to v přímém rozporu s předlohou, v níž je právě na postavy a lidskost kladen docela silný důraz.
Verdikt
Na západní frontě klid je dobrý válečný film, ale špatná adaptace. Pro čistokrevně filmového fanouška je tak možná událostí, pro čtenáře však víceméně zklamáním. Zatímco předešlá filmová zpracování se snažila věrně držet knihy, rozhodli se tvůrci současné adaptace jít trochu jinou cestou a dodat dílu nového kontextu v podobě další dějové linky. V příběhu se tak skáče ze zákopů mimo ně, kde zatím generál toužící po hrdinském vítězství bilancuje nad „rozlitým mlékem“ a zašlou slávou, a k německým a francouzským politikům jednajícím o kapitulaci a příměří. A právě tato snaha spolu s kýčovitým koncem rozmělňuje sílu poselství knihy a jen potvrzuje, že se opravdu nevyplatí spravovat něco, co není rozbité.
Kniha je citlivou výpovědí o válce pohledem obyčejných mladých mužů. Nepotřebuje přidávat novou, vnější perspektivu. Změny zásadních a ikonických scén, či rovnou celého jejich vyznění jsou naprosto neopodstatněné.
Namísto citlivě osobního komorního příběhu o prostém kamarádství a anonymní hrůze války, která zničila celou jednu generaci a o její zbytečnosti a marnosti v mrazivém poselství, se nám dostává možná až příliš odosobněný válečný film, který je krásně natočený, ale postrádá tu sílu a výpovědní hodnotu předlohy. Pokud by se snímek nejmenoval Na západní frontě klid, nešlo by o nic výjimečného nebo vybočujícího z řady. A to je prostě škoda. Zůstává tak sice nadprůměrný, ovšem ne skvělý snímek, který zhlédnete a časem možná zapomenete že jste jej viděli. Což by se u podobné tematiky zkrátka stát nemělo.
Chcete-li dobrý film, mohu vám tento i přes všechnu kritiku vřele doporučit. Pokud však chcete věrnou adaptaci románu, sáhněte spíše po jednom z dřívějších zpracování, které zub času neohlodal zdaleka natolik, jak by se mohlo zdát. Stejně jako knihu...
Hodnocení: 70 %
Na západní frontě klid
Německo, Česko, 2022, 148 min
Drama, Válečný
Režie: Edward Berger
Hrají: Felix Kammerer, Albrecht Schuch, Moritz Klaus, Aaron Hilmer, Adrian Grünewald, Edin Hasanović, Daniel Brühl, Devid Striesow, Sebastian Hülk, a další.
Obsah (oficiální text distributora)
Sotva sedmnáctiletý Paul jde za první světové války bojovat na západní frontu. Naverbovat se nechal s nadšením, to se ale v brutální realitě zákopů rychle vytrácí. (Netflix)
Mohlo by vás zajímat
0.0 z 5 hvězdiček
měkká vazbaExkluzivně u KNIHY DOBROVSKÝ – ke každé předobjednané knize získáte limitovaný necenzurovaný sběratelský přebal, který nebude nikdy...
Podcasty
-
Adam Pýcha si v tomto rozhovoru povídá s populární autorkou Tess M. Puffrovou, která má na kontě už devět knih a zkušenosti se...
-
Barevné ořízky, erotika a společenské předsudky. Dvě zdánlivě odlišná témata, která ale spojuje jedno - emoce, které knihy...
-
Do Dobrého rozhovoru jsme si pozvali Michaelu Klevisovou, nejčtenější autorku detektivek, jejíž knížky se těší velké oblibě. Již...