Nestydaté neviňátko. Úspěšný slovenský autor zúročil svou praxi kriminalisty

Jak název napovídá, Nestydaté neviňátko je jedna z hlavních postav, vlastně jedna z obětí, tak trošku žena dvou tváří, dvou světů, dvou životů.

Kdo jednou okusil slasti velkoměsta, už nechce žít jinak. Jenže v životě má všechno svá pro a proti. Velkoměsto je jako list na unavené, přezrálé víno. Velmi pomalu, disciplinovaně seřazení v násypnících do něj padáme a vytéká z nás šťáva mizící v nenávratnu.

Zapálení detektivové

Vyšetřovatel Richard Krauz spolu se svým parťákem Chosém nejsou prvoplánovití sympaťáci, které baštíte od začátku. Jejich služba nezačíná ráno v osm a nekončí v půl páté odpoledne. Některé dny spí jen málo nebo vůbec, na úkor svých osobních životů, na úkor svého zdraví. Nejedí, kdy mají, několik dní se neholí a někdy i nemyjí, nadávají, kudy chodí a pro sprosté slovo nejdou nikdy daleko.

Jsou to lovci a stopaři. Když chytí stopu, zavětří a jdou po ní… Domů se vrací, až když je případ vyřešený. Ještě pořád jim jde o spravedlnost a právo, dva pojmy, o které v dnešní společnosti snad už ani nejde. A když, koho to zajímá, jak to mělo být správně. Kdo je schopen to vůbec sledovat, kde vlastně leží pravda.

V téhle detektivce vyšetřují bestiální vraždu mladé vysokoškolačky z dobře situované rodiny. Rodina je zhroucená, chybí motiv. Jak by mohl někdo ublížit krásné a inteligentní Monice, hodné dceři a premiantce?

Mravenčí prací se oba detektivové dopátrají ke svědkyni, její výpověď však zcela obrátí směr vyšetřování, které se najednou vyhoupne až do nejvyšších pater politiky, která, jak známo, má vždycky nějaké ty techtle mechtle s podsvětím. Jeden začarovaný kruh.

Spisovatel a znalec policejního světa

Na románech Dominika Dána se mi nejvíce líbí styl psaní, který lehce plyne. Příběh si nehraje na tajemnou severskou detektivku, ani na americké forenzní vyšetřovatele, kteří jen posbírají na místě činu pár důkazů a všechno dotáhnou v hypermoderní laboratoři.

Dominik Dán píše pod pseudonymem, je to bývalý kriminalista, tudíž je mu policejní prostředí blízké a důvěrné. Popisuje to, co dobře zná, a to do nejmenších detailů. Ani se nenadějete a už se budete poohlížet po další jeho knize.