Kdo mé recenze pravidelně sleduje, tak víte, že si potrpím na silné a emancipované hlavní hrdinky. Možná právě díky tomuto aspektu mě série „Rebelky z Oxfordu“ tak pohltila. Tentokrát nám autorka nabízí příběh hrdinky, která byla v předchozích knihách spíše upozaďována. Hattie nebyla mou favoritkou, možná i proto, že úplně nepatří mezi nešťastné mladé ženy. Žije si celkem spokojený život v dobře zajištěné rodině, ale díky své mladé nerozvážnosti je nucena se provdat za Luciana, tajemného mládence, který si své pohádkové bohatství tvrdě vydřel. Musím ocenit, že se mi skutečně hodně líbí, jakým směrem se tu autorka ubírá.
Hattie Greenfieldová, dědička bankovního impéria, chtěla v životě „jen“ tři věci – získat uznání v uměleckých kruzích, bít se za správnou věc a provdat se za skutečného džentlmena. Jenže se z donucení ocitla před oltářem s...
Kniha si nehraje jen s osudy dvou lidí, ale ukazuje nám celé hnutí Sufražetek a jejich snahy bojovat za práva žen, zejména za možnost vdané ženy vlastnit majetek a volně s ním nakládat. Nejedná se jen o prvek, který by byl pouze do počtu, ale o reálné historické události, které jsou s citem zakomponovány do prioritní dějové linie.
Skvělá vztahová linka „od nenávisti k lásce“
Tleskám. Tenhle vztahový vývoj jsem Evie Dunmore spolkla i s navijákem. Je to prostě boží! Postupné budování citů a vzájemné vřelosti skrze domluvený sňatek a svázané společenské konvence je sice stokrát ohrané klišé, ale já ho totálně miluju. Navíc Evie se povedlo z tohoto stereotypu vykouzlit něco nového a jedinečného. Vztah tajemného a „despotického“ Luciena s kultivovanou a „nevinnou“ Hattie je prostě bomba. Hned ze začátku mi autorka podsunula očividné stereotypy, které postupně rozbořila a postavila na nich něco zcela nového. Mezi hlavními hrdiny to od počátku jiskřilo, bavilo mě jejich vzájemné pošťuchování se i jemné vtípky na adresu toho druhého. Práce s předsudky i vývoj postav předčily mé očekávání.
Mohl za to profesor Ruskin. Kdyby minulý týden neoznačil její Únos Persefony za „krásný“ nenastoupila by dnes ráno do vlaku. Od loňského zápisu na Oxford už bylo takových krásných obrazů až příliš. Řekl to jen tak mimochodem, s přátelským přikývnutím, pak se zdržel u stojanu lorda Skeffingtona a podrobně kritizoval jeho dílo, zatímco ona stála s napjatýma ušima, aby zachytila jeho rady, jak v obraze posílit gotickou atmosféru. Během té hodiny se jí v hlavě zrodil nápad pořádně si prohlédnout Millaisovu Ofélii, kterou si pak Blackstone obstaral do své soukromé sbírky. A ano, možná v tom bylo i nepatrné, dráždivé pokušení, že by mohla vkročit na pozemek pana Blackstona – jediného muže v Británii, který se odvážil nechat otcovy pozvánky na oběd bez odpovědi.
Přemýšlím, jak bych vám to jednoduše a bez spoilerů popsala. Je to vlastně taková historická Mariana Zapata. Zkrátka a dobře prim tu hraje postupné poznávání se, které je navíc okořeněno poměrně přísnými společenskými pravidly devatenáctého století. Kniha vás zaručeně dostane do dobrého rozpoložení mysli. Já jsem se nejednou přistihla pří tom, že se u čtení uculuju. Ono to však vůbec nejde jinak, pro mě je tahle série prostě vyprošťovákem jak ze čtecí krize, tak i z náročného dne v práci.
Rebelky z Oxfordu 3 - Jak ulovit boháče
Tahle série potěší všechny romantické duše!
Já už nebudu chodit kolem horké kaše a povím vám, že tohle totálně „žeru“. Pomalu se rozvíjející vztah dvou osob, které k sobě na první dobrou vůbec nepasují, je skvěle podkreslen reálnými historickými událostmi, které jsou vyprávěny tak, jak se skutečně staly bez nějakých příkras či snahy si z nich střílet. Série na sebe nenavazuje a každý příběh lze kdykoliv číst samostatně. Jednotlivé postavy z předchozích knih se v ději ovšem různě objevují.
Navíc je tu zajímavá paralela s prací chudých horníků, kteří jsou nuceni za almužnu a střechu nad hlavou dřít v nelidských podmínkách. Je to skutečně dobrá odbočka, která nemalým způsobem ovlivní i zvraty primární dějové linie. Za mě je to prostě úžasné, miluju romantické knihy a tahle série mi skvěle padla do noty. Dostala jsem všechno, co jsem chtěla, emoce, akci i postupné budování vztahu. Historické reálie tvořily pomyslnou třešničku na dortu. Za mě vážně bomba a už se těším, s čím autorka přijde příště!
Jaroslav Fiedor, praporčík, palubní střelec vrtulníku a zdravotník, se v strhujícím knižním rozhovoru vedeném Pavlem Hénikem podělil o své zážitky z misí v Bosně, Kosovu a Afghánistánu, o své cestě od klukovského snu k tvrdé realitě.
Rebelky z Oxfordu 3 - Jak ulovit boháče
