RECENZE: Rozetmění

RECENZE: Rozetmění - titulní obrázek

„Když je všechno krev, je krev všechno!“ nebo „Mnoho se stalo jednou. A budou znovu.“ Taková hesla vás a Miu budou provázet závěrečným dílem trilogie Nikdynoc. Ano, zamáčkněme slzu, Jay by o ni stejně nestál. Ale musíme si přiznat, že tohle je konec. Zato naprosto epický.

Pokud o trilogii čtete poprvé, doporučuji si na našem blogu vyhledat spíše recenzi prvního dílu, abyste nepřišli ke spoilerové újmě!

Jistě si pamatujete, jak skončil Boží hrob, tedy předešlý díl série. Nebo by se spíše slušelo napsat neskončil. Vzpomínám si, že jsem po dočtení hledala skryté stránky v knize a po zbytek dne své okolí častovala pohledy naštvaného knihomola, kterého někdo násilně vyrval z prostředku děje. Čekání na pokračování bylo trýznivé natolik, že jsem měla sto chutí pořídit si poslední díl v originálu. Ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Český překlad se opravdu vyvedl. Chtěla bych vidět, jak se překladatelka musela bavit u vymýšlení českých verzí nadávek, které jsou v knize použity. Nutno podotknout, že mnohdy jsou to opravdu originální novotvary. Ale zpět k samotnému ději…

 

  • 4.6 z 5 hvězdiček

    pevná vazba

    Itreyská republika se propadla do chaosu. Mia Corverová zavraždila kardinála Duoma a zvěsti o smrti konzula Scaevy se ženou ulicemi Božího hrobu jako vichřice. Mia a její bratr Jonnen musí projít hlubinami starodávné metropole...

 

Příběh - pozor, obsahuje spoilery z předchozích dílů!

Připomeňme si, že Mia stihla „studovat“ v Rudé církvi, stát se gladiatii Remusových sokolů, zosnovat jejich útěk a ještě vyhrát prestižní hry Venatus Magni. A samozřejmě stát se nejproslulejší vražedkyní Itreyské republiky, díky vraždě kardinála Duoma a konzula Scaevy (i když tady je to poměrně... sporné), ale to jsme všichni tak nějak čekali… Mia to však ještě vyšperkovala únosem vlastního bratra a úprkem z arény plné bouřkových draků. A právě tady začíná naše Rozetmění.

Pokud byste dokázali nahlédnout pod stínový plášť, patrně byste si všimli zakrvácené unavené dívky s havraními vlasy, která za sebou vláčí vzpouzejícího se chlapce, který neustále vykřikuje, že se nejmenuje Jonnen, ale Lucius. A pokud byste se podívali ještě lépe, všimli byste si stínové vlčice, která mapuje cestu před nimi a kocoura, který trousí jednu ironickou poznámku za druhou.

Mie se podařilo takřka nemožné. Přežít nejvražednější hry, jaké kdy existovaly, zachránit své přátele, zabít dva úhlavní nepřítele takřka jednou ranou a ještě si vzít zpět svého bratra. Zdálo by se to jako dokonalý závěr příběhu, ale nenechte se zmást. Hned po pár stranách nás Jay krutě vyvede z omylu a především i Miu. Ta se domnívá, že si může ve svém „bucket listu“ odškrtnout všechna krvavá políčka, ale pravdou je, že jedno ji tam stále nepříjemně svítí, za nedlouho se přidá druhé a nakonec i třetí v podobě podivné věštby a pověsti...

„Na té mapě je místo hluboko v ashkahské pustině. Místo nazývané Koruna Měsíce.“

„KAM MUSÍŠ JÍT,“ řekl Tric.

„Proč?“ chtěla vědět Mia.

„Co je to do háje Měsíc? A proč bych se sakra měla zajímat o jeho zas*anou korunu?“

„JSI VYVOLENÁ MATKY,“ odvětil Tric.

„Ale hov*o,“ vyštěkla Mia. „Jestli jsem vyvolená naší Paní požehnané vraždy, proč musím zdrhat jak o život před jejími vlastními vrahy? Jestli jsem tak úžo žůžo, tak proč jsem posledních osm let musela žít až po krk ve s*ačkách a krvi?“

Zkrátka a dobře, Mia bude mít opět napilno. Musí si poradit se svým uraženým bráchou, který nevěří, že jí s tou vražedkyní pojí jakýkoliv příbuzenský vztah, zachránit svého opatrovníka a učitele Mercuria, udělat si výlet na Korunu Měsíce a ještě si vybrat mezi zesnulým milencem a současnou milenkou, která jí vlastně toho prvního milence zabila… Ale už ze mě nedostanete ani ň! Slibuji vám, že se budete opět královsky bavit nebo si okusovat nehty napětím. Čeká na vás několik zajímavých zvratů a o něco méně poznámek pod čarou, které jsou pro tuto sérii typické (a občas otravné, což si Jay vzal k srdci a ještě si z toho udělal srandu). Krev, násilí, černý humor a sex se tu opět rovnoměrně vyvažuje, nemusíte mít obavy!

Verdikt

Trilogie Nikdynoc vstoupila na český literární trh loni v květnu a předvedla čtenářům takovou úroveň fantasy, se kterou se setkáváme opravdu zřídkakdy. Naprosto bez obalu nám byly naservírovány peprné nadávky, erotické scény a hektolitry krve. I čtenář, který obvykle podobnému čtení neholduje a měl zato, že drží v rukách „mírumilovný“ fantasy příběh, musel po počátečním úleku pokračovat ve čtení. Tahle trilogie vás s největší pravděpodobností zkazí, donutí se smát i vážným tématům a najít zalíbení v humoru tak černém, jako je sám Miin stín. Ale možná si i díky té zatracené holce posedlé pomstou zapláčete. Alespoň já si místy pofňukala a musela uznat, že tolik protichůdných emocí jsem při čtení ještě nezažila.

 

Hodnocení 100 %

Mohlo by vás zajímat

4.6 z 5 hvězdiček

pevná vazba

Itreyská republika se propadla do chaosu. Mia Corverová zavraždila kardinála Duoma a zvěsti o smrti konzula Scaevy se ženou ulicemi...

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet Sdílet

Nejnovější články