Vždycky jsem se hororům spíše vyhýbala, ať už těm filmovým nebo knižním, protože jsem velký strašpytel. Anotace Tajemství pramenů mě ale zaujala natolik, že jsem se toto tabu rozhodla prolomit a přečíst si svůj první čistokrevný duchařský horor.
Když psycholožka Jackie najde devět nepřijatých hovorů od své starší sestry Lexie, zprvu se domnívá, že se jedná jen o další ze sestřiných manických stavů, při nichž se často ocitá mimo realitu. Právě kvůli nim s ní Jackie před...
Příběh se odehrává ve dvou časových obdobích. Hlavní postavou současnosti je dětská psycholožka Jackie, která se usilovně snaží přenést se přes zášť, kterou pociťuje vůči své rodině, od které se již před časem distancovala. O 90 let dříve se ženuška venkovského lékaře, Ethel, snaží udržet svou rodinu vcelku stůj co stůj.
Středobodem obou časových linek jsou tajemné prameny. Někteří lidé tvrdí, že dokážou plnit přání a mají léčivou moc, jiní tvrdí, že jsou prokleté a nejlepší je, se jim vyhnout. Tyto teze přežívají od dob, kdy se s nimi setkala Ethel až do dob, kdy s nimi má co do činění Jackie. Kde je tedy pravda?
Verdikt
Musím se přiznat, že i když mi obě protagonistky lezly svým způsobem na nervy, zamilovala jsem si je obě stejně a vůbec mi nevadilo, že se jejich kapitoly střídaly. Čtení mi proto ubíhalo poměrně svižně, i když jsem si občas musela dát pauzu, abych se přestala bát.
Autorka si pohrává s myslí čtenáře tak, že je napnutý jako kytarová struna a každou chvíli očekává nějakou příšeru vyskakující z temného zákoutí. To se ale velmi často vůbec neděje a autorka nás jen velmi zručně a trochu zlomyslně udržuje v napětí a očekávání toho nejhoršího. Na druhou stranu ale pak nastanou situace, kdy čtenář žádné hrůzy neočekává a najednou mu je autorka servíruje zcela bez skrupulí.
To je na jednu stranu super, protože příběh není předvídatelný, a pokud má někdo rád děsivá překvapení, styl autorky mu jistě bude příjemný. Já vzhledem ke své bojácnosti a ne příliš velké ostřílenosti, co se hororů týče, jsem nejednou usínala s bušícím srdcem, vytřeštěnýma očima a jímala mě hrůza při představě, že bych si teď za tmy měla dojít na záchod.
Kniha ale není plná jen hrůzyplných scénách.Jennifer McMahon též velmi dbá na psychologii svých postav a například u Ethel tematizuje manželství, mateřství a strach o dítě. V kontrastu k Ethel je Jackie, kterou o 90 let později už tato témata netrápí, už z toho důvodu, že doba se změnila a ona má i jiné možnosti, jak naložit se svým životem.
I Jackie ale má svá trápení týkající se rodiny. Jejím celoživotním tématem je její vztah se starší sestrou, kterou stejným dílem miluje a obdivuje, jako na ni žárlí a nesnáší ji. A obě ženy svěří svá trápení pramenům…
Lexie přiblížila obličej těsně k hladině a začala něco šeptat… Vůbec jsem nepochybovala o tom, že ať žádá o cokoliv, dostane to, protože tak to s naší Lexie prostě bylo… Pak jsem se k vodě naklonila i já… Zašeptala jsem: Přeju si, aby Lexie nebyla pořád ta nejoblíbenější. Aby nebyla ve všem nejlepší. Aby pro ni život nebyl jen samá legrace. Aby to taky jednou měla těžké…
V tomto případě ale platí věta „pozor na to, co si přeješ“ ještě naléhavěji… Tajemství pramenů je duchařina plná zvratů, tajemna a strachu, ale úplně nejvíc mě dostal pro mě naprosto nečekaný konec, z kterého mi naskočila husí kůže po celém těle.
Jaroslav Fiedor, praporčík, palubní střelec vrtulníku a zdravotník, se v strhujícím knižním rozhovoru vedeném Pavlem Hénikem podělil o své zážitky z misí v Bosně, Kosovu a Afghánistánu, o své cestě od klukovského snu k tvrdé realitě.
