Sobotní rozjímání: Cestování v čase

Chtěli jsme si s vámi trošku pohrát. Nevinně, tak abychom si vás nerozhněvali. A se stejným záměrem píší i autoři svá díla, ve kterém je čas nejen relativní, ale i velice tvárný! Moci si dovolit bořit hranice a ignorovat fyzikální zákony je nesmírně lákavé, a – světe div se – pro čtenáře stále atraktivní.

Není však pochyb o tom, že psát na zmíněné téma je pohyb na tenkém ledě. My čtenáři jsme totiž velice všímaví, a jemných nuancí, kterých se spisovatel dopustí, mu můžeme snadno vyčíst, zazlízt, a odsoudit kvůli tomu celé dílo. Je poměrně časté, že během cestování zpět do minulosti si postavy musí počínat velice opatrně, aby nenabouraly kontinuitu a nezměnily celé dějiny. V tu chvíli se autorovi může poměrně jednoduše stát, že některé souvislosti nejsou zcela logické a v příběhu vše nesedí tak, jak by mělo.

Cestování časem je většinou tématem sci-fi a fantasy děl, a přestože sama těmto žánrům příliš neholduji, v případě, že se v ději objevuje toto téma, přivírám oči. Ačkoliv se může zdát, že čtenáři musí být tímto motivem již zcela přesyceni, opak je pravdou. Turistika v čase je zkrátka fascinující snad pro každou věkovou kategorii. Když jsem začínala číst young adult literaturu, byla jsem unešena dílem Dnes třináct, zítra třicet, knihou, která byla napsána na motivy scénáře Přes noc třicítkou. Nebudu lhát, nejedná se o žádné přelomové dílo, ale moje mladší já díky knize zjistilo, že patřit mezi dospělé není vždy výhra. Že z každého životního období je třeba vytěžit co nejvíce a náležitě si ho užít.

Pak přišlo období dospívání a do kin vpadl český film Probudím se včera s Jiřím Mádlem v hlavní roli. Ani jeho poselství nebylo odlišné od výše zmíněného díla. Divákům připomněl, že každou příležitost je třeba chytit za pačesy. I teď, v roce 2019, považuji tento snímek za jednu z povedenějších českých komedií a troufám si tvrdit, že je pro odpočinkovou neděli jako stvořený.

Nemůžu nezmínit ani mou srdcovku – Klik, život na dálkové ovládání, snímek s Adamem Sandlerem, kterého buď milujete, nebo nenávidíte. Ačkoliv jde o komedii, v níž jsou některé prvky úplně postavené na hlavu, nelze mu upřít, že jako celek funguje skvěle. Diváka dojme a donutí přehodnotit své priority. A právě tento přesah je dle mého názoru důvod, proč milovat díla o cestování časem.

Tato úvaha by nebyla úplná, kdybych opomněla Osudový dotek. Opět je tu v hlavní roli muž – opět velice sympatický – o jehož ztvárnění se postaral Ashton Kutcher. Jedná se o jeden z nejoblíbenějších filmů. Uvědomuji si však, že jsme uvízli v propasti romantických filmů, které potěší především ženy. V komentářích můžete rozšířit můj repertoár o snímky, které budou bavit obě pohlaví!

Čím toto rozjímání uzavřít? Snad jen doporučením: Pokud jste z nějakého důvodu na umělecké ztvárnění cestování v čase zanevřeli, dejte tomu šanci. Nejenže vám mnohá sci-fi a fantasy díla rozšíří obzory, ale také vás donutí se zamyslet. Čas je totiž to nejcennější, co můžete někomu dát.

Má knižní doporučení (kromě mé nejoblíbenější knížky Klára a Karolína: Dvojčata přes propast času) najdete níže...