Recenze na knihu
Šedá Dalibor Vácha

Tak Vám nevím.... Jako konec jakžtakž, ale než se k němu člověk prokousal.... Myslel jsem si, že největší schíza kniha je Harrow devátá. Omyl. Toto ji hravě překonává. U této knihy máte téměř do konce pocit, že je všechno špatně. Prvních 70 stran se neustále vracíte, protože řešíte, že jste přeskočili stránku, odstavec, protože text nedává smysl. Dalších 150 stran řešíte, kdo je sjetej, jestli autor nebo Vy. No a od strany 300 začne kniha dávat relativně smysl. Netvrdím, že je kniha špatná. Téma je dobrý. Bohužel podle mého autor, který má příběh v hlavě, nedokázal tento předat čtenáři tak, aby dával smysl. Tím, že ví o čem píše, mu unikalo to, že čtenář to netuší, takže 3/4 knihy tápe, hledá, snaží se najít souvislost, smysl. Takové skoky v ději, čase, místě, bez zjevných souvislostí, to je prostě špatně. Defacto, co je vlastně šedá, se dozvídáme někde na straně 440 a to ještě jen tak povrchně. A takový ty úryvky psedo novinářských textů, svodek STB a odkazů na politiky - úplně zbytečný a mnohdy matoucí. Škoda. To téma je skvělý, ale....

Dala bych i pět hvězdiček a ne kvůli nelibosti k příběhu, nebo tématu, způsobu psaní, ale přijde mi odfláklá práce korektury. Nejsem striktní češtinář, spoustu gramatických chyb si nevšimnu, ale pár chyb co se týče slovosledu, nebo opakování slov a špatné písmenko ve slově.. No