Recenze na knihu
Píseň severu Michaela Merglová

Zdravím závisláky a příznivce české fantasy. Kvalitní fantasy. Píseň severu je druhý díl trilogie původní české fantasy světa Písní. První díl, Píseň oceli , byl kritiky, ale hlavně čtenáři přijat velmi pozitivně. Já si ho dal 2x a vždy si ho užil. A to jsem ani původně netušil, že je to první díl. Ale zdál se mi ten konec jako hodně otevřený . Ale zpátky k Písni severu. Pokud byl první díl dobrý, druhý je hodně dobrý. Je vidět, že Míša Merglová nám autorsky dospívá a na knize je to znát. Hodně znát. Pokud mi u prvního dílu vadila atypická jména (a to i na podruhé), tady jsem s tím problém neměl. Úžasný je, že knihy na sebe navazují tak, že tvoří jeden celek. Poznáváme nová dobrodružství drakobijce Cuhenana a jeho barda Minangara. Vyprávění se dělí na pár kapitol, které tvoří jednotlivá dobrodružství, ale pořád je to jeden celek. Oběma knihami se line jako nitka hlavní příběh obou hrdinů a dalších postav. Na to jak jsou knihy rozsáhlé, je úžasný, že si Míša vystačí s rozumným počtem hlavních postav. Jsem rád, že jsem kdysi dal na recenze a sáhnul po Písni oceli a nyní dočítám díl třetí. Pravdou je , že po Prokleté věži jsem byl z autorky hodně rozpačitý. Co říci závěrem? Ano. Z prvního dílu a první kapitoly je cítit legendární Zaklínač. Ale jen trošku a malou chvilku. Následně Míša vybudovala úžasný svět, skvělé dobrodružství a parádní zážitek. Je tu hodně slyšet- bojím se českých autorů, bojím se české fantasy. Zkuste svět Písní. Budete překvapeni. Příjemně. Hodně Příjemně.