Recenze na knihu
Dej šanci mně G. Whitney

Přečetla jsem od Whitney G všechny knížky, které doposud vyšly, a tato se mi líbila asi nejméně. Ne že by se to nedalo číst, nebo si člověk neužil city a nějakou tu erotiku. Nicméně je tam spousta retrospektiv a nejedná se jen o dvě časové linie, takže si pak v hlavě skládáte celý příběh, jak šel za sebou. Dále oba hlavní hrdinové v hlavní dějové linii tvrdí , že k sobě nikdy nic necítili a vlastně je to najednou po letech přátelství zaskočilo, a pak se ke konci knihy vracíte zpět v čase do dob, kde oba tyto city řešili už dříve... Také ten jeho náhlý rozchod s ní tam podle mě mohl být trochu lépe zpracován. On to vlastně udělá, aniž bychom se dozvěděli, co se mu v ten moment honí hlavou, stejně jako si musíme domyslet, proč zase otáčí a chce se vracet... Ani jí to pak nevysvětlil. Tohle mi kazilo dojem, ač jinak se mi její předchozí knihy velmi líbily.

Zdálo se jako velmi zajímavá kniha,ale bohužel. Děj byl příliš nudný. Musela jsem se přemlouvat abych to vůbec dočetla. Taková klasika z přátelství láska námět krásný,ale jiskra žádná.

Je mi líto, ale tahle kniha mě vůbec nezaujala ani jsem ji nedočetla. Naprosto se nedá srovnat s Turbulencí nebo Důvodnými pochybnostmi. Za mne celkem zklamání. Dočetla jsem jen asi na stranu 70, pak projela průběžně až do konce a pak to vzdala…

Romantický příběh zahrnující přechod od přátelství k lásce, "zapovězenou" lásku k mladší sestře svého nejlepšího kamaráda, břitký humor a ostrovtip, to vše vám nabídne tato kniha od autorky Whitney G. Já nevím jak vy, ale já jsem jejímu stylu psaní dost propadla a její knihy miluju. Vždy se u nich nasměju, a nejen to. Ona dovede ve čtenáři vyvolat různé směsice emocí od smutku, rozhořčení přes štěstí a pobavení. Whitney patří mezi mé nejoblíbenější autorky a mezi skvělé knihy řadím i tento kousek od ní a rozhodně doporučuji si ho přečíst! A teď k samotným postavám. Hlavní hrdinka, snad největší smolařka, co se milostného života týče, se mi líbila a bavila mě. Chvílemi mi lezla na nervy cca kolem poloviny knihy a štvala mě hodně tím, jak se k Haydenovi chovala. Nicméně vzhledem k zázemí a okolnostem, ve kterých vyrůstala a kterými si prošla jsem se jí pak moc nedivila a "odpustila jí". Nicméně místy byla taková naivní pohádková princeznička. Na druhou stranu Hayden byl neskutečná střela a zamilovala jsem si ho hned. Navíc jejich slovní přestřelky a vztah, který měli byl prostě bomba. Komu bych dala v knize lepáka byl bratr Penelopy, ale co už. Naopak koho mi bylo až žalostně líto a s úsměvem jsem s ním soucítila byla postava Lawrence, který měl chudák náběh asi na 15 infarktů v průběhu příběhu. Celkově mě to bavilo, bylo to svižné, vtipné, žhavé a dalo mi to vše, co jsem od dobré knihy očekávala.