Recenze na knihu
Klub monster Jennifer McMahon

Violet a Erik jsou sourozenci, kteří mají rádi tajemno, záhady a strašidla. Založili si svůj Klub monster.Milují strašidelné filmy, hlavně ten o Frankensteinovi. Píšou si deník jak s monstry bojovat, co dělat, když je najdou a jak se proti nim bránit. Taková nevinná dětská hra... Ale je to opravdu hra? Jejich babička je doktorka pracující v psychiatrické léčebně a děti mají přísný zákaz do léčebny vstupovat. A děti, jak víme, jsou velice zvídavé...Jednoho dne k Violet a Erikovi přibyde Iris. Dívka, která je velice tichá a Violet trvá nějakou dobu než se jí povede Iris rozmluvit a začlenit ji mezi sebe a Erika. Stane se z nich silná trojka, která bojuje proti monstrům. Iris je ale podivná. Ač tichá a neprůbojná, tak má takové informace a nápady jak s monstry zatočit, že je to Violet a Erikovi podivné. Violet se snaží pátrat odkud Iris pochází, protože ta si svou minulost nepamatuje. A to, co Violet zjistí, ji naprosto šokuje... Milí čtenáři, tohle byla naprosto skvělá kniha. Příběh od začátku do konce tak čtivý, že se vám nechce knihu odložit. Autorka si se čtenářem hraje jako kočka s myší a nedá vám ani na chvilku oddychnout. Není to nic vyloženě děsivého, že byste si kousali strachy nehty, ale ta atmosféra, kdy si nejste jisti pomalu sami sebou, je dokonale vylíčená. Vlezlá ponurá nálada, plíživé tajemno a podivné chování vám zaručeně způsobí husí kůži. A pak ten konec?! Ten mě naprosto šokoval, valila jsem oči a v tu chvíli budete mít v hlavě takový zmatek! Ale v dobrém slova smyslu. Ano, přesně takhle by měl vypadat dokonalý duchařský horor. Nic, co by se nikdy nemohlo opravdu stát....věřte mi...o to děsivější kniha je... DOPORUČUJI!

Velmi zajímavý příběh a opravdu překvapivý konec, to jsem četla s otevřenou pusou :)

Opět jsem knihu přečetla jedním dechem. Myslím jen, že by neměla být jako horor, vůbec tam neni nic z duchařiny, ale i tak se mi moc libila..

Pribeh byl fajn, ale predchozi knihy jsou mnohem vice strasidelne a bavily vice

Vadil mi překlad. Pan F.J.používá velmi rig8dně slova monstrum,aniž by využíval českých synonym. Vzhledem k tomu,že se zmíněné slovo objevuje na stránce dvakrát třikrát, je jasně " přemonstrováno " a překlad je trochu kostrbatý. Příběh je fajn, ale vleče se.Předchozi knihy J.M. sei mi líbily víc.

Kniha mě bavila, jen škoda toho konce...podle mě mohl být lepší :)

Jako milovník Frankensteina mě tohle mile potěšilo. A též byla příjemná střídající se časová oso. Jediné co mohu vytknout je, že konec nebyl takové "BUM" v které jsem doufala, ale 100 lidí 100 chutí.

Úžasně napsané, kniha má spád, žádné znuděné stránky, typu - Vstoupil jsem do tajemného pokoje, a v tu chvili jsem si vzpomněl na dobu, kdy mi bylo deset a já si jako malý hrál s jojem. Spisovatelka zatím nezklamala, každá strana ukrývá napětí, tajemství atd...

Perfektna! Od sameho začiatku. prelina sa nam minulost a pritomnost. Strevame sa s Viou, Erikom a ich babickou, ktora je riaditelkou v psychiatrickej liečebni. Via a Erik sa stávajú mladými lovcami monstier - vlkolak, upir, ghuul. Časom k nim pripudne tajomne dievča, ktore babka dovedie s tým, aby jej pomohly zaradit sa do beznehk života. Ale kto to je? Akú má minulost? Via je odhodlanq jej pomôcť a lrist ba všetky tajomstva. V pritomnosti tu mame Lizzy, ktora je uz dospelou lovkyňou monstier, je popularna, vydala knihu, ma seriál kde ich chytajú. Až sa dozvie, že sa vk Vermonte stracaju mlade dievčatá, vie, že sa tam musi vrátiť a prísť na to čo sa tam deje. Celý čas som vedela, ze v tomam jasno kto je kto, že Erik sa premenoval, že Via sa premenovala aby ostali skrytý pretoze v mladosti odhlalili naozajstné monštrum! A posledné kapitoli mi doslova vyrazili dych! Výborna kniha s takou zápletkou, ktorá bola original, napínavá a mrazivá po celý čas.

Za mě nic extra. Chybělo tomu napětí. Kniha slabší.

Konec překvapil, jsem velice spokojená.

Začátek mi přišel nezajímavý a zdlouhavý, vůbec jsem se nemohla začíst, pak to, ale, začalo nabírat na obrátkách a nemohla jsem se odtrhnout od čteni, konec mě trochu sklamal, ale, celkově se mi kniha líbila.

Byla jsem touto knížkou zklamaná. Vždy jsem se u autorky dočkala precizně vypracovaného duchařského příběhu, ze kterého jsem vždy měla husí kůži. Celkem zajímavý děj, s dobrými zvraty, ačkoliv na konci do dopadlo nějak moc dobře...

V roce 1978 žije malá Violet s bráškou Erikem po smrti rodičů se svojí babičkou Helen, nedaleko psychiatrického sanatoria Domov na kopci. Jejich babička stála u jeho zrodu a nyní je tady ředitelkou. Violet si s Erikem založí Klub monster. Zabývají se zkoumáním monster a jak je přemoci. Hlavně Frankenstein Violet fascinuje. Jednoho dne babička přivádí tichou Iris. Časem se Violet podaří ji rozmluvit, vezmou ji do klubu a přes zákaz babičky pátrají, kdo vlastně Iris je. Na nic si totiž nepamatuje. Jenomže pátrání v sanatoriu odhalí naprosto šokující věci. Roku 2019 se vydává Lizzy Shelleyová, lovkyně monster, po stopách ztracené dívky Lauren. Bohužel to není první ztracená dívka a odnesla si ji prý Rachotivá Jane. Jenže Lizzy tuší, že za tím stojí někdo jiný, a tak se vrací do míst, kam už nikdy nechtěla vstoupit. Kniha napsána er-formou se střídá z pohledu Violet a Lizzy, ve dvouch časových linkách. Je ozvláštněna kapitolami nejen z Knihy monster a nechybí ani pohled monstra. Autorka, co si budeme povídat, kdo ji zná, ví. Vtáhne vás do děje a už nepustí. Opět dokonalost. Temná, pochmurná atmosféra vše umocňuje. Rozuzlení je naprosto nečekané a musím říct, že zanechalo hodně myšlenek. Však je pravdou, že monstra žijí mezi námi, aniž by jsme to poznali. Dávám 4,5/5⭐a doporučuji k přečtení. Vůbec se nemusíte bát označení duchařský horor. Děsit vás budou hlavně myšlenky.

Strašně zajímavá kniha, vtáhla mě do děje hned od začátku, už mám objednané další od této autorky

Další báječná kniha od této spisovatelkyAle její podle mě nejlepší kniha je stejně Tajemství pramenů