Recenze na knihu
Dům na konci ulice Karla Kubíková

Příběh nás seznámí s Ninou, starší vdovou, která žije v domě se svým bratrem, se kterým ovšem nemluví. Její syn se už před lety přestěhoval do Latinské Ameriky, tak se s ním často nevídá. Vážná nehoda syna vrací Ninu o mnoho let zpátky a dostává se k problému, který v sobě ještě nevyřešila a k tomu ji čeká další nelehká situace. Děj knihy nejde popsat úplně krátce, až dočtete, pochopíte, že je v knize ukryto spoustu závažných témat, nebudu ani naznačovat, abych vás nepřipravila o překvapení, co všechno Nina zažila a co právě prožívá. Knihu jsem si koupila nejen díky krásné obálce, kterou jsem si okamžitě zamilovala, ale i díky předchozí knize autorky – Hájovna, která se mi také líbila, hlavně pak svým tématem. Autorka nezklamala a zpracovává nelehká témata ze života, se kterými se mnozí z nás ztotožní. Hned po pár stránkách jsem se do knihy ponořila, čte se úplně sama. Ze začátku mi postavy nebyly moc sympatické, ale časem jsem si k nim našla cestu. Příběh je mimo jiné i o knihách a lásce k nim, to každého čtenáře jistě potěší. I když na můj vkus tam bylo ostatních knih až moc, obzvláště, když autorka často popisovala i děj dalších knížek. Co mi ještě hodně vadilo, bylo až moc časté vysvětlování gramatiky z češtiny, toho tam bylo opravdu příliš. Druhá polovina knihy mě bavila o moc více. Rozhodně to není špatná kniha, ale mám k ní pár výhrad. I přesto si myslím, že bude u čtenářů hodně oblíbená, neboť zasáhne nejedno srdce. 3,5*/5*