Recenze na knihu
Deus ex machina Ferdia Lennon

Zvláštní kniha, která klame svou obálkou. Působí vtipně a sleduje vás, kamkoli se hnete. Možná si myslíte, že taková bude i uvnitř, ale ona ... není. Je smutná a svým způsobem velice tragická. Je božská a zároveň na pokraji života, který v té době měl jen pramalou cenu. . Athéňané nepochodili a Syrakusané je nahnali do kamenolomu, kde prostě... existují. Den za dnem tam čekají, až je vysvobodí smrt, která je občas přeci jen milosrdná. Jenže pak se objeví Lampón a Gelón - dva hrnčíři s láskou k pití a poezii, kteří se nudí. Rozhodnou se tedy za kus poezie dát kus jídla. Ale nemůže to být jakákoli poezie, ale pouze Eurípidus. . Nakonec se rozhodnou, že tomu dají styl. Že tomu dají život a zinscenují Médeu. Mají herce, kteří v sobě ještě našli sílu bojovat, mají jídlo, hudbu, lásku v srdcích. A nakonec mají dokonce i publikum ... . Prvních pár stran opravdu působilo trošku komediálně, ale to se hodně rychle změnilo a konec to jen potvrdil. Četlo se dobře, možná víc než to. Podobnou knihu neznám a jelikož mám sama toto období ráda, bavilo mě to, až na ten delší začátek, kdy si musíte najít cestu k hlavním "hrdinům". Tu cestu si ale najdete a pak ... no, pak vás to možná bude mrzet.