Dvě prázdná místa

Ústřední dvojicí byli čtyřicetiletá Nela a dvacetiletý Ben. Věk zmiňuji záměrně, hraje v příběhu velkou roli. Formát byl totožný s předešlým dílem - ich-forma z pohledu Nely. Stejně jako rozdělení do kapitol a v úvodu citát související s následujícím dějem. Ze všech postav největším vývojem prošla Nela. Trvalo to sice dlouho, ale od půlky už jsem jí alespoň trochu porozuměla. Pochopila jsem její jednání, které bylo ovlivněno společností, hlavně ve smyslu "co tomu řeknou lidi" nebo "tohle se ke mě už nehodí, jsem stará" (tohle nejsou doslovné citace). Kromě romantické linky jsem tím pádem dostala i zamyšlení nad tím, jak na nás působí názory ve společnosti. Že někteří z nás nechtějí vyčnívat, ale zároveň po tom touží. Tohle je totiž přesně můj problém. Jak se ve finále Nela zachovala, si nechám pro sebe. Do děje zasáhlo málo postav a většinu jsem znala z předešlého dílu. Ben byl ještě větší frajer než v jedničce a Nelin starší syn Matěj mu hodně konkuroval. Dvě prázdná místa bych hodnotila ⭐️⭐️⭐️,5. Vývoj Nely mě překvapil, ale zase by bylo fajn jít víc do hloubky a třeba osvětlit i nějaké informace z její minulosti.

4,5 ⭐️ z 5 "Před pravdou se těžko utíká, zvlášť když je opřená o city, kterým se tak docela nedaří vychladnout." . První příběh Nely a Bena jsem četla chvilku před Vánoci a moc ráda jsem se za nimi teď vrátila. . "A už v tom zase plavu, a břeh je v nedohlednu. A já plavu a plavu... a občas i zajedu pod hladinu." . Dějově je v příběhu rozdíl něco kolem dvou let a každý si nějak žije po svém. Jsou další setkání ještě náhody nebo je to už osud?  Musím zde vyzdvihnout děti od Nel - Matěj a Filip, na nich je ta změna dvou let hrozně moc vidět. Matěj je v tomto příběhu už tak rozumný, úžasný a nápomocný. . Ale i u Nel je vidět kus cesty a možná si konečně dovolí kus toho štěstí i pro sebe. . "Ben. Romana. Moje děti. Limity. Nerovný věk, A pak ty jedovaté lidské předsudky, které mě pořád umí srazit k zemi. Připadám si jako voják v poli. Osamělý a beze zbraní. Ubitý vlastní bezmocí a pochybnostmi. Rozum a cit spolu svádí ten nejvyšší boj." . Byl to opravdu moc krásný příběh. Autorka Zuzana má velmi osobitý styl psaní, který je dost popisný, ale čte se krásně. Čtivosti přidává i skromný počet stran a úžasné postavy. Přiznám se, že je mi trochu líto, že zde bylo Bena pomálu.. Zamilovala jsem se do něj a ani trochu se nedivím, že se z něj hrdince neustále podlamují kolena. . Stejně jako předchozí kniha i zde najdete své poselství, je velmi těžké vykašlat se na ostatní a všechny lidské předsudky. . Druhá kniha se mi líbila celkově více. Děj se mi líbil víc, byl jasnější, příjemnější prostředí a taky se odehrává za kratší časový úsek.. Konec je náhlý, ale dostačující.. . I za tuto knihu moc děkuji autorce v rámci spolupráce.

Nela a Ben se spolu poprvé potkali v knize Hra na druhou. Její konec nejedna čtenářka oplakala. Autorka tak připravila pokračování a ukáže nám, jak se cesty hlavních hrdinů rozdělily…. Anebo snad spojily? Jelikož jsem byla z prvního dílu nadšená, příběh Nely a Bena si zamilovala a líbilo se mi, jak nás dokázala autorka překvapit, neváhala jsem a Dvě prázdná místa jsem si hned musela přečíst. Možná právě proto, že jsem měla vysoká očekávání anebo i tím, že jsem tak trochu věděla, co mě čeká a chyběl mi tak moment překvapení, jsem tentokrát tak nadšená nebyla, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Jelikož mám ráda citáty, moc jsem si užívala, že stejně tak jako v prvním díle, jsou přidány vždy na začátek kapitoly. To mě opravdu moc baví. Z příběhu je cítit, jak do něj autorka vložila spoustu momentů ze života, můžete se tak v něm nejednou najít a hlavní postavy se ocitnou v situacích, které dobře znáte. Stejně tak je znát, jak autorka skutečně prožívá, to, co Nela dělá a cítí a jsou spolu naprosto propojené. Ke konci knihy se na mě emoce přenesly a já měla i slzy na krajíčku. Úžasné je i to, jak je zde skvěle vykreslen vztah matky a syna a je vždy krásné, hlavně ve skutečném životě, jak se rozvedená žena může opřít o svého dospívajícího syna. K příběhu však mám i několik výhrad. Vadil mi pomalejší rozjezd a větší akce pro mě byla až téměř na konci knihy, ale to už jsem zase u očekávání, neboť v prvním díle autorka dokázala až šokovat. S čím jsem ještě měla problém, tak autorčin styl. Tentokrát jsme se nepotkaly, obzvláště pak v delších popisech, které mi přišly pro děj zbytečné. Rozhodně Vám doporučuji přečíst si první knihu Hra na druhou a pak už nechám jen na vás, jestli budete chtít znát další osudy Nely a Bena.

Týmto sa chcem na začiatok poďakovať @holcikovazuzana za zaslanie knižky k recenzii, aj s krásnou záložkou a nádherným venovaním 🩵 Po nádhernej spovedi na konci prvého dielu Hra na druhou sa vraciame do životov Nely a Bena vo voľnom pokračovaní s názvom Dvě prázdná místa. Sú to dva roky od ich posledného stretnutia, kedy sa rozlúčili. Každý si žije svoj život, vydali sa svojou vlastnou cestou, ale je jasné, že jeden na druhého nikdy nezabudli. A všetkým nám bolo jasné, že ich životy sa budú opäť musieť pretnúť 🥰 Je to tak krásny a skutočný životný príbeh, že sa to čítalo úplne samo. Bavilo ma sledovať, ako si k sebe cez "nenapadné" náhodné stretnutia zase hľadajú cestu. Vo veľmi veľa veciach som sa s Nelou stotožnila, okrem toho teda, že mi nenadbieha mladší strašne sexi a namakaný mladík (muž je o rok mladší, ak sa to dá počítať 😄), inak mám podobné myšlienky a nálady ako ona. Nela je veľmi rozumná žena a praktická žena, ktorá vždy v prvom rada myslí na ostatných a až úplne nakoniec sama na seba. Ma nádherný vzťah so svojimi synmi a ja dúfam, že aj ja budem mať raz taký vzťah so svojím synom. A Ben, ach, Ben. Je to naozaj úžasný mladý muž, ktorý sa nikdy nevzdáva a jeho láska a city sú naozaj úprimné. Na svoj vek je veľmi rozumný a naozaj vyspelý. A áno, Nela by si v konečnom dôsledku zaslúžila pár faciek, pretože sa silou mocou bráni svojmu osudu a láske!!! Celú dobu som si hovorila, že musí dať priechod svojim citom a prijať tú lásku, byť aspoň raz sobecká a dať prednosť svojmu šťastiu pred ostatnými. Aj keď úplne nesúhlasím so vzťahmi, kde je veľký vekový rozdiel a ešte k tomu, keď je žena oveľa staršia ako muž, tu mi to vôbec nevadilo. Vďaka tejto tzv. zakázanej láske je ten príbeh tak krásny a tak skutočný 🩵🩵🩵🩵 Milujem príbehy, ktoré napísal sám život 🩷🩷 ❓Bude Nela konečne raz sobecká a bude myslieť na seba, aby bola konečne šťastná, čo myslíte❓ A aj keď je príbeh Nely a Bena skončil, či už šťastne alebo nie (musíte to prečítať sami), verím že má pre nás autorka pripravené ďalšie skvelé príbehy a budem sa na ne tešiť 🙂🙂🙂

U Zuzky je vidět obrovský spisovatelský posun. Četla jsem všechny její knihy, ale tahle je nejvymazlenější. Nele fandíte, pak ji v myšlenkách brzdíte, soucítíte s ní, ... A Ben? Na svůj věk je velice vyzrálým a férovým mladým mužem. Čeká je mnoho příležitostí si vzájemně uvědomit, co jeden pro druhého znamenají a jestli má vůbec smysl doufat, že by někdy mohla jejich láska fungovat. Není vyloženě nutné číst předchozí knihu, ale já vám to doporučuji, protože se mnohem víc s Nelou a Benem sžijete. A taky s nimi prožijete delší čas.