Nesnáším tě

To bylo tak hezký. Nejprve mě tenhle příběh moc nebral, čekala jsem to, co už jsem předtím četla v několika knihách. Zhruba od půlky je to příběh jiný. Bohužel pro mě, ne o neznámých věcech. Je to příběh o naději, o lásce, podpoře a oddanosti, která je potřebná, aby se mohl život stát plnohodnotným a aby všechny kousky našich srdcí našli cestu k tomu správnému člověku. Nad Reedovými úvahami se mi občas chtělo až brečet, a často jsem se zamýšlela nad svým životem. Jak křehké jsou myšlenky, sny, touhy. Kolikrát skutečně žijeme v přítomném okamžiku a užíváme si. Jen tady a teď. Proč necháváme zavřené v našich srdcích věci, které nám chybí, po kterých se nám stýská. A přitom je to jednoduché, stačí otevřít srdce, aby mohlo něco odejít a udělat tak místo pro to, co přichází. Všechno je jen a jen o našem úhlu pohledu... Je lepší v sobě roky nést vzpomínku, která možná jednoho dne zabolí, než nikdy žádnou nemít.

K této knize se ráda vracím. Je to úžasný mix humoru a lidskosti. Rozhodně stojí aspoň za jedno přečtení a jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co tato autorka napsala.

Moc hezký příběh, přečetla jsem za dva večery jedním dechem...

Velmi podobné Šéfovi, jen s trochu jiným tématem. Čtivé, ze začátku vtipné a sexy, ke konci mi to přišlo trochu přeslazené, ale kniha se mi líbila.

Opět moc hezký příběh. Tady si autorky pohrávají se silou osudu nebo náhody a navrch přidaly dohazovačskou babičku. Hrdinové prostě neměli šanci se minout :) Svým způsobem to byl příběh dojemný. Oba byli zranění z předchozích vztahů a potřebovali se s tím vyrovnat. Ona se chtěla pohnout vpřed, on se zasekl na místě s tím, že už žádnou budoucnost nemá. Donutí to člověka zamyslet se, co by dělal, kdyby nemoc zasáhla i do jeho života.