Pátá minuta je o nás

Ethan a Kai, dva kluci znepřátelených škol, jejichž první setkání skončilo Kaiovou pěstí v Ethanově obličeji… Jsou rozdílní, a přesto mají mnoho společného… Ethan miluje výšky, je závislý na lezení po budovách a střechách, vyniká v matematice a nenávidí moře, protože mu vzalo něco důležitého. Neřeší, co si kdo myslí. Nechtěl hrát basket, ale tým „Lišek“ ho teď potřebuje… Kai miluje moře, je závislý na plávání a riskuje při potápění, protože chce zdolat pátou minutu. Bojí se výšek a matematika mu nejde. Kai je dokonalý, plave závodně, hraje basket za „Káňata“ a všichni ho milují. Záleží mu na tom, co si o něm ostatní myslí. Jenže tahle dokonalost je jen maska, kým je Kai doopravdy? A tak se stane něco zvláštního, začnou si psát a povídat, spřátelí se… Mohlo by jejich přátelství přerůst v něco víc? To je nesmysl, oba vědí, že nejsou žádné „buzny“… A co by na to řekli ostatní? Navíc se blíží důležitý zápas mezi „Liškami“ a „Káňaty“, a tak Ethan s Kaiem stanou proti sobě… Vlastně je to romantický příběh s předvídatelným koncem, ale než se k němu Kai a Ethan dostanou, budou si muset sáhnout až na dno své duše a vyrovnat se se svými vnitřními démony. Líbilo se mi, jak se postupně poznávali, v mnohém si rozuměli, jindy se pohádali. Oťukávali se a bojovali se sebou samými, aby si nemuseli přiznat, že mají rádi kluka. To přece není normální, ne? Příběh je čtivý, plyne rychle, vidíme ho z obou úhlů pohledu a je v něm plno zvratů. Neustále se tam něco děje, a to i díky vedlejších postav, které mají své osudy, což dělá knihu ještě zajímavější. Kniha mě pohltila od první věty a oba kluci jsou skvělí. Přála jsem jim šťastný konec a prožila s nimi všechny radosti i strasti. Třeba ten jejich coming out byl šílený, a ten basketbalový zápas taky. Krásná gay romance, procítěně napsána, čtivý děj, zábavné čtení… A prostě mě kniha chytla za srdce. Už se těším na Letní bouřky.

Autorky a jejich práci sleduji už nějaký ten pátek a Pátá minuta byla první příběh co jsem od nich četla, ještě v elektronické podobě. Je to moje srdcovka. Ethan a Kai jsou moji dva nejmilovanější kluci ze všech, které už holky stvořily! Pátou minutu doporučuju všema deseti a k tomu i Neexistenci, kterou vydaly v knižní podobě taky!!! Všechny jejich příběhy co jsem četla miluju. Takže směle do toho, čtěte, kupujte a milujte <3

Toto je jedna nádherná knižka nie len o láske a priateľstve, ale aj o rozdielnosťach, prekonávaní seba samého, odhodlaní bojovať, ale aj o obyčajných problémoch obyčajných ľudí a nájdení zmyslu životaa vlastnej identity. Ukrýva v sebe naozaj krásne, ale aj vážne myšlienky na zamyslenie. Ethan a Kai. Kai a Ethan. Dvaja chlapci, ktorý nemôžu byť rozdielny, sú ako oheň a voda, ako čierna a biela, ako noc a deň. Jeden sa bojí vody, druhý výšok. Ale čo majú spoločné? Život. Príbeh dvoch chlapcov, ktorý sa do seba postupne zamilujú. Bavilo ma sledovať, ako sa tomu najprv bránia, ale postupne si k sebe hľadajú cestu aj napriek ich blízkym a okoliu, ktoré pre nich nemá úplne pochopenie. ….Dokud nepřišla čtvrtá minuta. Pak uz nezáleželo vůbec na ničem. Knížku som si obľúbila hneď od začiatku a nepustila ma to až do konca. Pútavý štýl písania vás okamžite vtiahne do deja a vypustí vás až na konci úplne “sežvejkaného”. Knižka vo mne vyvolala neskutočnú škálu emócií. Cez radosť, šťastie, úsmevy, lásku až po smútok, strach, obavy a absolútnu frustráciu! Ale nemala by vám dobrá knižka práve taká? Príbeh je písaný z pohľadu oboch chlapcov, čo mám najradšej, pretože sa viem viac vcítiť do postáv a dostať sa im do hlavy. Ethan a Kai sú tak reálny! Sú to tie najreálnejšie postavy, o ktorých som čítala. A romantická linka, ktorá ich spojila bola nádherná, je tak prirodzená a skutočná. A potom prišiel koniec, tak rychlý a nečakaný. Vôbec som nevedela, čo si myslieť a ako si ho vyložiť, jednoducho ma úplne dostal a úprimne môžem povedať, že mi dlho nebolo tak smutno, ako po dočítání tejto knižky, ale v tom dobrom slova zmysle…. Nechcela som aby to skončilo. "Nejhorší je, že žadnej příběh nemá šťastněj konec. Nakonec to totiž vždycky jeden z těch dvou posere. Můžeš jen doufat, že to nebudeš ty. A když je po všem, sere tě, žes to nebyl ty..”

Anotace by se dala napsat i jinak. Kai a Ethan, jeden se zdá být zlomený ale není, druhý je zlomený ale nezdá se. Můžou najít cestu k sobě a.. k sobě ? Stejně jako můžete odfouknout prach z drobného papírového jeřába, a vidět jak je krásný, můžete odfouknout prach i z člověka. Tenhle příběh je o lásce, o lásce, která může přijít nečekaně a rozeznít se tak hlasitě, že přehluší vše ostatní. O lásce, která zároveň hojí i zraňuje, a o lásce která může přinést vytoužený klid. Kdybych tenhle komentář psal při čtení prvních 100 stran, byla by má první výtka, že jsou oba hlavní hrdinové neskutečně nesympatičtí. Z téhle výtky se ale s každou další stránkou stávala přednost. Autorky totiž umí ukázat jak vnímáte člověka než ho poznáte a pak tak skvěle popsat jeho pozadí, minulost a duši, že všechno pochopíte a postavy si zamilujete. A tak jediná výtka, která přetrvává, je přehršel slov a nepřehlednost když se na scéně potká více postav. Měl jsem pak problém zorientovat se v tom kdo co říká. Nakonec je to teda jenom jedna výtka. Co naopak autorky umí neskutečně skvěle jsou popisy pocitů, atmosféry a myšlenek. Naprosto úžasně vás propojí s postavami a donutí vás prožívat vše s nimi a cítit vše až do zešílení. Mohl bych se rozepsat mnohem víc, ale nemám tady tolik prostoru, tak řeknu jen, že opravdu stojí za přečtení. Chci vás na ní opravdu nalákat. Chcete se rozněžnit, rozčílit, zamilovat, bát, doufat, snít, radovat a těšit ? Tak si přečtěte Pátou minutu.