Recenze na knihu
Klan Adrienne Youngová

Musím přiznat, že mne kniha nesmírně zklamala. Možná to bude vysokým očekáváním, jelikož kniha byla přirovnávána k seriálu Vikingové nebo katastrofální korekturou, ke které se ještě dostanu. Ještě než se do čehokoliv pustím, přiznávám se, že jsem knihu nedočetla. Skončila jsem na straně 99, kde jsem se přistihla, že jen písmenka skenuji pohledem ale nevnímám, co znamenají. Děj se rozeběhl velice rychle a to takovým způsobem, že prvních 23 stran se věnujeme rodné vesnici hlavní hrdinky Eelyn, kde jsme představeni šesti postavám, které si však nezapamatujeme, jelikož hned poté se Eelyn dostane do vesnice nepřítele, kde nás čeká úplně jiná kultura, jiné božstvo a jiné postavy. Přestože Eelyn je zraněná (doopravdy se divím, jak tato holčina přežila šíp do ramene, zlomená žebra, spálený krk, pořezanou ruku a infekci z těchto zranění najednou, ale dejme tomu) a vcelku dobře se o ni v nepřátelské vesnici postarají, Eelyn si stále dvakrát na každé straně představuje jejich smrt nebo plánuje naprosto nesmyslné plány na útěk. Jak již jsem naznačila, ostatní postavy jsou vcelku sympatické, například Iri, Fiske nebo Inge, avšak jelikož je kniha psána z pohledu Eelyn, na tyto postavy hází špínu, jak to jen jde. Náhle se kolem strany 50 děj zpomalí tak moc, až to zní naprosto nepřirozeně (její únos je popsán na 2 odstavce ale šíp jí vytahují 3 strany?) a kolem strany 99, kde jsem přestala, jsem si uvědomila, že mne kniha už přímo nudí. Teď ke korektuře. Jakmile jsem našla první překlep na straně 28 („Horká zvířecí krev tekla mi přes ruce tekla do koryta.“), pouze jsem se usmála a pokračovala dál. Úsměv na tváři mi zmrzl, kdy jsem na straně 49 našla další překlep („Měl ten samý samý výraz jako tehdy.“), avšak dvě chyby na knihu, to se dá přežít ne? Strana 51: „Společné krev, které kolovala v našich žilách, se teď proměnila v jed.“ Dále strana 56, 67, 69, 88, 89, 92, 94 a 97, kde se překlepy opakují a objevují se výrazy jako „zkousnout“ nesprávná použití ji/jí, či nedokončené věty. Jak již jsem řekla, skončila jsem na straně 99, tedy nevím a nechci vědět, jaké chyby bych našla dále, když se v tomto stádiu knihy objevovaly na každé druhé straně. Byl to tedy vyhazov peněz? Možná. Rozhodně ale mohu říct, že jsem se bavila nesmyslnými překlepy více, než dějem této „nádhery“ .