Recenze na knihu
Zapletený Emma Chaseová

Neviem prečo, ale názov tejto knihy som stále čítala ako Zateplený a myslím si, že v tom nie som sama :D Okrem veľa pozitívnych reakcií, som našla konečne aj niečo kritickejšie, a o to viac som sa na knižku tešila. Musím však povedať, že všetko čo bolo vytknuté inými, mne absolútne neprekážalo. Áno, súhlasím, že Drew sa správal ako rozmaznaný neandertálec, ale našťastie s ním žiť nemusím a ako knižná postava bol úžasný. Na to, že je Zapletený rozprávaný len z mužského uhla, je veľké osvieženie v tomto žánri. Zväčša sa stretávame so striedaním mužských a ženských častí,prípadne sú čisto zo ženského uhla pohľadu a práve toto, čisto mužské myšlienkové pochody (hej,hej, napísané ženou-čiže som si vedomá, že s realitou to asi nemá veľa spoločného), sa mi na knihe veľmi páčilo. Taktiež mi nevadilo, že Drew ako hlavná postava, bol zároveň aj rozprávačom,ktorý vstupoval do príbehu a objasňoval a približoval nám svoje názory. Aj keď mám pocit že Emma sa z Drewa snažila vytvoriť naozaj jedinečného hlavného hrdinu- on jedinečný síce bol,ale tým pádom neulahodí každej žene :\ , niekedy bol naozaj neznesiteľný, namyslený,egoistický, detinský, no jeho zmysel pre humor som žrala...Kate bola zasa príjemná a dosť odvážna, čo sa týka Drewa a vzťahu\ vzťahov. Celkovo sa mi príbeh veľmi páčil. Svedčí o tom môj 2 dňový čítací minimaratón,kedy som knihu brala do ruky čo najčastejšie. Naozaj,knihu beriem komplexne a moje pocity z nej sú skvelé, stále sa smejem,akou "chrípkou"sa celý príbeh začal...to je tak, keď je muž chorý XD No a čo sa týka obálky... najviac ma zaujala grafika. A to som si všimla až pod prebalom. Ten chlapík (asi to mal byť Drew)je v posteli naaranžovaný dosť umelo a keby viem knihy čítať v obale,tak Zapleteného isto do nejakého obalu oblečiem. Nepomôžem si,ale je to naozaj do očí bijúce.Budem naozaj hnusná a hviezdičku strhnem len kvôli obálke

"Vypadalo to, že s Mackenzie trávíš hodně času.“ „Co tím myslíš?“ Pokrčí rameny. „Mluví jako ty. Člověk neslyší každý den, jak čtyřletý dítě říká, že princ Krasoň je ubožák, kterej jen zdržuje Popelku v rozletu.“ To je moje holka. Přijde mi to nebo je tenhle příběh trochu o ničem? Moc se mi líbit, jak je kniha napsaná. To vlastně dělá většinu čitelnosti. Nějaké hlubší nebo propracovanější téma, příběh jsem ale nenašla. Možná se objeví v dalších dílech, pevně v to doufám. Z počátku jsem se nemohla začíst a přišlo mi to celkově takové nijaké, ale postupně se to lepšilo a druhá část už byla super. Drew je trochu praštěný, egoistický, sebevědomí, ale i tak je vlastně celkem milý a líbí se mi jeho vztah s Mackenzie. V tom je okouzlující. Jeho myšlenky, vyprávění a historky jsou často vtipné, sarkastické a prostě jsem se bavila. Kate je milá, drzá, vtipná, trpělivá s velkou dávkou otevřenosti a důvtipu. Nejde ji nemít rád. "Nikdy nic nepředpokládejte, i když si myslíte, že víte všechno, i když jste si jistí, že máte pravdu. Přesvědčte se. Když to neuděláte, může vás to stát tu nejlepší věc, jaká vás v životě potkala."