Recenze na knihu
Soumrak Dmitry Glukhovsky

Autor nikdy nezklame. Každý jeho román je strhující, fantastický.

Super kniha.Při čtení se nenudíte.Doporučuji.

Na knihu musí pět samou chválu. Autor je prostě mistr v tomto odvětví literatury.

Soumrak je moje první knížka od tohoto autora a musím říct, že jsem byla, bohužel, poměrně zklamaná. Ze začátku mě děj zaujal, ale postupně přibývalo jenom filozofování a blábolání, což mě nebavilo. Závěr mi přišel velmi zvláštní.

Kniha, ze které mne mrazilo, když jsem ji četla. Nebyla sice tak poutavá jako Metro, avšak měla své kouzlo. Kouzlo, které chytilo a nepustilo. Musím říct, že dodnes při vzpomínce na Soumrak mám problém podívat se kukátkem, když za dveřmi slyším divné zvuky.

Bohužel celkem zklamání, děj knihy je bez zvratů a přímočarý a samotné postavy jsou nezajímavé a očekávaný zvrat žádný není. Jediné překvapení je v podobě dočtení se k bodu, proč se to všechno děje tak, jak je napsáno. V tomto místě najednou začal postrádat smysl celého příběhu-příběh v příběhu ve špatném provední.

Příběh o nalezeném rukopisu z dob dobývání mezoameriky Španěly a o jeho překladu, který hlavní hrdina " prožívá". Velmi pěkné a čtivé. Nemohl jsem se odtrhnout. Hodnocení pět hvězdiček jsem si byl jistý. Kniha uháněla a já hltal s chutí další stránky. A pak přišlo velké finále. Jenže to byl opus filozofie a mysticismu a závěr opravdu nečekaný. Ale samotný příběh v knize o překladateli spisu do ruštiny a jeho citace mě naladily, abych si o národech předkolumbovské éry přečetl něco dalšího a ověřil si informace předkládané v této knize.

Před Soumrakem jsem dočetl trilogii Metro a zajímalo mne další dílo od tohoto autora. Podle hodnocení jsem si vybral tuto knihu, ačkoliv mne nijak výjimečně nezajímá historie Mayů. Avšak kniha mne vsákla podobně jako obsah dějové linie. Příběh starého mládence pracujícího jako překladatel se nezdá prvně nijak zajímavé, ale jen na první pohled. Příběh conquistadorů v Yucatanu je více než zajímavý a propojení historických osobností (biskup Diego de Landa) a událostí s příběhem je fascinující. Nachází se, podobně jako v Metru, určité fáze, které jsou určeny čtenáři pro zamyšlení, popř. různé filozofické úvahy. Na závěr knihy je poměrně silná filozofická část, kterou jsem si pročítal několikrát. Příběh je popisován z pohledu překladatele, ale na rozdíl od Arťoma nebo Homéra v Metru, nelze se s ním tolik ztotožnit.

Jedna ze slabších knih od Glukhovského, ale pořád solidní horor.