Recenze na knihu
Děs sídla Wake's End Michelle Paver

V žádném případě se nejedná o horor. Kniha se mi nelibila. 2 hvězdičky dávám pouze za hezký obal. Zde sedí rčení "Nesuď knihu podle obalu".

Zakoupeno velice impulzivně a bůh ví jak dávno. Nečekala jsem od toho nic velkého - mám ráda strašidelné a hororové příběhy, takže jsem si řekla proč ne. Doufala jsem v oddechovku a to se mi v podstatě splnilo. Celou dobu čtení jsem si říkala, že je to celkem fajn, nic extra co bych nemohla odložit... No a pak mi vlastně došlo, že čtu knihu v podstatě celý den, a že jsem do příběhu dost zažraná. Kniha má takový pomalejší ráz a tempo, ale o to více se člověk fakt dokáže ponořit do příběhu a zažrat se do něj. Fakt jsem se díky autorčině psaní dokázala do příběhu ponořit a úplně hladce a bez povšimnutí hltat každou další stranu. Líbila se mi ta lehce tajemná a hororová atmosféra mokřadu a velkého starého domu. Za mě to určitě nebylo moc strašidelné, až na pár těch úmrtí nebo zvláštních věcí co se děly. Menší zvrat ke konci jsem upřímně nečekala a dost mě překvapil, což se mi neděje moc často, takže o to více dokážu dobrý zvrat ocenit - tady se to povedlo. Celkově za mě super knížka, pokud se chcete nejen bát, ale i opravdu ponořit do příběhu a potrápit mozkové závity. Určitě si najde své čestné místo v knihovničce!

Zpočátku jsem čekala horor a začátek mě jaksi nenadchl. Ale po pár stránkách jsem změnila názor, kniha mě velice bavila. Ke konci jsem knihu až hltala a byla netrpělivá jak to vše dopadne, přečtená během dvou dnů. Za mě super!

Knížka mě hodně zklamala. Čekala jsem od této knihy více.

Atmosféra celé knihy je prostě neskutečná, autorka Michelle Paver moc dobře ví, jak vystavět napětí a jak ve čtenáři probudit ty správné pocity strachu a úzkosti. Hned prvním krokem, který se jí povedl, je už samotný začátek, kdy je čtenář navnaděn šokujícími událostmi, které však proběhly za velmi podivných okolností. Dále příběh pokračuje již chronologicky, kdy je ve třetí osobě vyprávěn Maudin příběh, ten je prokládán deníkovými zápisky jejího otce. Dalším výborným tahem bylo umístění panství, a potažmo tak dění celého vyprávění, na okraj ponurého Guthlafova mokřadu, kterému se všichni straní. Maud to k mokřadu vždy přitahovalo a nikdy se nebála, vesničané si ale stojí za tím, že v něm žije něco zlého, a není to Jožin z bažin. V knize se čtenář prostřednictvím pověr a zvyklostí obyvatel seznámí s východoanglickým folklorem, který je velmi bohatý. Způsob tehdejšího myšlení byl hodně ovlivněn vírou, nejvíce pak nevědomostí. Velký důraz je v příběhu kladen na psychologii postav, zejména na rodinné vztahy otce s dcerou. Přítomnost mystických prvků byla zajímavá, co se mi však nelíbilo byl až náboženský fanatismus Edmunda Stearnea. Čtenář sleduje, jak se Edmund s až démonickou posedlostí snaží rozluštit poselství jedné malby. Děs sídla Wake´s End je, jak sama autorka v doslovu píše, gotickým románem. Přiznám se, že jsem čekala strašidelnější vyprávění, ale i přesto jsem byla po dočtení spokojená, ono kolikrát to děsivé nemusí číhat venku, ale naopak žije s námi v "bezpečí" domova. Hodně nadšená jsem byla z časového zasazení do minulosti, kdy se ocitáme v eduardovské éře. Příběh se četl velmi dobře a jistě osloví nejen příznivce spisovatelky Darcy Coates, ale i všechny ostatní, kteří mají rádi tajemno. Když to hned ze začátku nevzdáte, tak vám můžu zaručit, že za odměnu dostanete skutečně podmanivé čtení.

Obálka mě zmátla i obsah ale není to špatné čtení, akorát se člověk musí občas dostat přes zbytečně dlouhé pasáže ale jinak zajímavý příběh!

Upřímně jsem se třičtvrtě knihy musela nutit do čtení... Ovšem konec byl dost záživný a ohromující. Konec to opravdu zachránil a nakonec se mi kniha líbila, jen bych ji osobně zkrátila na půlku.

Krásné čtení.

Původně jsem hodně přemýšlela jestli koupit,recenze byly poněkud rozporuplné,ale .. Nakonec byla kniha v celku dobrá, nic náročného, rozhodně bych řádila k těm lepším

Netusim, kde se na obalce knihy vzalo oznaceni "horor", protoze ten se ani na jedine strance nekonal. Za me naprosta ztrata casu...

Knížka mě bavila, ač začátek byl za mě trošku slabší. Nakonec se z toho vyklubal zajímavý příběh s napínavým závěrem.

Čekala jsem duchařinu, ale realita tehdejšího století naprosto předčila to, že děj nemá s duchy prakticky nic společného. Atmosféra je temná, děj plný překvapení, která jsem neočekávala. Příběh je to neuvěřitelně smutný. Takové otevření oči, kdy si přestanete říkat, jak muselo být romantické žít v té době, a uvědomíte si, jak máte rádi 21. století. Přes jeho depresivní realitu se k tomuhle příběhu budu ráda vracet.

Příběh sám o sobě není špatný, ale od knihy jsem čekala úplně něco jiného a to mě zklamalo. O hororu se zde opravdu hovořit nedá a ani o nějakých strašidelných chvílích. Jde pouze o vyprávění životního příbehu...

Čtivé, napínavé s nádherně hutnou tísnivou až dusivou atmosférou, která vás chvílemi nutí, ohlédnout se za sebe. Krásné popisy močálu a celkově přírody mě natolik dokázaly vtáhnout do děje, že jsem si chvílemi to místo představovala. Nechala jsem se provázet posmutnělým kvákáním žabek, zaslechla jsem zvířátka šustící ve vysoké trávě, ševelení větru, který se prohání ve vysokém rákosí. Příběh mě bavil, tím pádem se mi kniha častokrát asi nechtěla odložit. Ale malé upozornění, nejedná se o horor, toto je gotický román, kde jsou prvky tajemna. Slušně rozjeté rodinné drama, které je prokládané deníkovými záznamy jedné z postav. Ač jsem si úplně nedokázala vytvořit vztah k hlavní hrdince, nijak mi to nepřekáželo si knihu pořádně užít. Miluju příběhy, které se odehrávají ve starých domech a s tak krásným a tajemným okolím, jaké bylo tady. Ráda si přečtu další autorčiny knihy a tuto můžu s klidem doporučit. Jen jak jsem říkala, nejedná se o klasický horor.

3,5* už jenom proto, že jsem už knihu od Michelle Paver četla a věděla jsem, že píše atmosferické knihy. Kdybych do toho šla s nadšením, že dostanu horor, jak je avizované na obálce, byla bych zklamaná a dala té knížce hodnocení mnohem nižší. Příběh se mi líbil. Bylo to čtivé. Skládám poklonu překladatelce za ten krásný jazyk. Četlo se to samo.

Knížka se četla dobře, svižně, ale k horroru se to vůbec nedá přirovnat. Dost mě to zklamalo. Dějově dobré, ale čekal jsem od knihy mnohem více. Škoda veliká.

O hororu se nedá vůbec mluvit. Knížka se četla dobře, plynulý děj (román).

Knížka pro mě byla jedno velké zklamání, příběh není úplně špatný, ale s hororem to opravdu nemá nic společného. A přistihl jsem se že přeskakuji stránky protože mě to vůbec nebavilo

Příběh se čte moc dobře, pěkně plyne a rádi pokračujete ve čtení. Rozhodně to není horor, ani zdaleka. Sama autorka píše gotický román, což odpovídá. Pokud chcete zajímavý příběh s prvky nadpřirozena, tak knihu doporučuji, ale horor opravdu ne.

Kniha se mi četla dost těžko. Byla nezáživná. Musela jsem se opravdu nutit, abych ji dočetla. Nic deštivého v ní nebylo.