Recenze na knihu
Craven Manor Darcy Coates

Další díl a další super kniha. Pro mě to není horor, pro mě je to skvělá oddychovka s tajemným nádechem, která se odehrává v záhadném a pro mě krásném prostředí starého domu. Fajn kniha, už aby byla další :)

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem během dvou dnů – můj osobní rekord :-) Kniha vypráví o Danielovi, který ve chvíli, kdy mu už nezbývá nic jiného, přijme tajemnou, netradičně nabídnutou práci. Sice se jedná o pouhého zahradníka, ale na panství, které je opuštěné, a ani svého zaměstnavatele ještě osobně neviděl. Úkoly totiž přichází tajemně, někdy i nečekaně, na kouscích papíru. K práci patří i benefity, jako například to, že může bydlet v zahradním domku. Ale i toto privilegium má jistá pravidla, která jsou tak trochu podivná. Neuplyne moc času a Daniel začíná chtě nechtě tajemství sídla Craven Manor rozplétat. Mně osobně se kniha moc líbila. Musím se přiznat, že možná i více než Duch domu Ashburnů, který jsem četla nedávno a okouzlil mě. Tajemství sídla Craven Manor je konečně trochu větší duchařina a hlavně lépe propracovaná kniha. Je vidět, že autorka promyslela pečlivě všechny aspekty příběhu. Velice se mi líbí, jak umí v knihách popisovat. Nepotřebujete ani velkou fantazii, abyste si dokázali dobře představit vše, co se v příběhu děje, včetně postav. Líbilo se mi i zakončení knihy. Neskončila během pár vět, ale konec knihy krásně doplynul. Rozhodně nečekejte horor, po jehož přečtení byste se báli jít v noci na záchod, ale chladnými vás rozhodně nenechá. Na mě osobně kniha zapůsobila jako taková krásná hororová pohádka, při které občas zamrazí :-)

Ze začátku jsem příliš nevěděla, co od knihy čekat a také jestli mě bude bavit. Postupně jsem se však do ní ponořila, začala jsem sympatizovat jak s hlavní postavou Daniela, tak i druhou tajemnou postavou a čtení knihy mě začalo bavit čím dál tím víc. Navíc posledních 60 stran akce střídala akci. Určitě tuhle knihu mohu s klidem doporučit jako parádní duchařinu a stejně jako tomu bylo i u prvního dílu autorky, nese i tato kniha své poselství a nestává se tak jen dalším tuctovým duchařským příběhem.

Naprosto super. Ještě lepší než Duch domu Ashburnů. Místy mě jímaly děs a hrůza a to i když jsem četla za dne bílého :-)

Kniha se mi četla dobře. Tato autorka se stala jednou z těch, po kterých rozhodně sáhnu, když uvidím její novou knížku. Děj samotný je chytlavý, má tempo. Bála jsem se tedy víc u první knihy - Duch domu Ashburnů, ale i tady mě sem tam zamrazilo, navíc autorka píše tak, že prostě nechcete dát knihu z ruky a chcete číst dál a dál. Moc chválím! Za mě určitě stojí za přečtení.

Nejlepší knížka z těchto tři. Opravdu bych si všechny tři přečetla znovu ale tahle měla něco o malinko víc do sebe.

Tajemný starobylý dům uprostřed lesů, zarostlá neudržovaná zahrada, nadpřirozeno a hrdina potýkající se s existenční krizí. Že vám to připadá povědomé? Darcy Coates zvolila podobný námět jako ve své předchozí knize a tím odkryla vzorce chování nejen postav, ale i strašidelného domu. Díky šablonovitému vzoru a nulové atmosféře je tak příběh neuvěřitelně předvídatelný a nic nového nepřináší. První polovina knihy se snaží vystavět ambientní atmosféru a zapojit čtenářovu fantazii, druhá je zaměřená na boj se zlem, akci a finální dramatické vyvrcholení. Avšak to, co poměrně dobře fungovalo u Ducha domu Ashburnů, v Craven Manor prostě nefunguje a selhává na plné čáře. Postavy jsou jak přes kopírák - ploché a plytké. Čtenář nemá možnost si k nim utvořit vztah a v podstatě je vám jedno, jak to s nimi skončí. Naivní Daniel, který se potýká s existenční krizí je i přes sympatickou povahu po Maře (Fantom z Blackwoodu) druhým nejhloupějším charakterem celé série Strašidelných domů vůbec. Přiznám se, že jsem v některých pasážích měla velké nutkání přeskakovat nebo knihu s definitivní platností zahodit. Na pohádkové klišoidní (mnohdy vyloženě směšné) konce jsme u Darcy zvyklí, u Craven Manor tomu není jinak. Pokud se chcete na jedno odpoledne zabavit a vypnout, neváhejte. Pokud jste odkojeni Kingem jako já, budete se nudit.

Za mě druhý díl byl o něco slabší než první, ale i tak má, co nabídnout.

Neříkám,že mě nemrazilo ale na konci to bylo jako když to přestalo bavit i autora

Kniha me nadchla, nemohla jsem se od ní odtrhnout, měla jsem ji tedy za 3 dny přečtenou. Je ještě lepší jako první kniha duch domu Ashburnů. Každopádně už se těším na další knihu.

Knížka čtivá, měla jsem jí za dva dny. Ale spisovatelka umí i lepší :) Ale za přečtení stojí každá kniha :)

Od autorky hororové literatury bych čekal, že kniha bude alespoň trochu hororová. Ale bohužel to byla spíš pohádka. Knížka mě nebavila, byla prostě krom všeho strašně lehce odhadnutelná.

Neodolal jsem a po přečtení Ducha rodiny Ashburnů, jsem si prostě další díl série musel koupit. Přečteno jedním dechem. přímo horor to není, rozhodně souhlasím s dalšími recenzemi, kdy je to spíše taková oddychovka s nádechem tajemna, kdy díky obrovskému potenciálu možného se různě vyvíjícího děje díky žánru, to přesto stálo za to. Hlavní hrdina působí sympaticky a řekl bych, že si celkem rychle získá čtenáře (snad až na vztah se svým bratrancem, kdy mě to až někdy rozčilovalo, ale s ohledem na jeho povahu a životní situaci, se to dalo zkousnout). Ač první díl série byl více mou krevní skupinou, přesto mne to nezklamalo a jsem rozhodně zvědav, který další "strašidelný" dům nabídne horový příběh. Pořád doufám, že to bude něco více nehmotného, než doposud.

Tak mám dočteno a musím říct že mě kniha velmi překvapila. Přečetla jsem jí za dvě odpoledne a můžu říct že byla lepší než Duch domu Ashburnů. Velmi jsem si oblíbila hlavní postavy. Příběh nebyl hororový ale zajímavé to bylo , místo tajemného a starého sídla bylo moc dobře popsané , děj mě vtáhl a knihu jsem musela dočíst co nejrychleji. Příběh byl jasně vystavěný ale chvílemi se to otočilo a nebyla jsem si jistá jak to tedy vlastně bylo. Co se skrývá ve věži mi bylo hned jasné ale vůbec to nevadilo. Zase v knize hraje velkou roly kocour a měla jsem jisté tušení jak to s ním je a měla jsem pravdu , moc se mi líbilo jak si Daniel nakonec vybudoval vztah s obyvately sídla. Kniha byla čtivá a kapitoly rychle ubíhaly , příběh není děsivý ale během dne při čtení mě občas vylekal nečekaný zvuk což se mi moc často nestává , ale dokazuje to jak jsem byla to knihy zabraná.Kdo ještě nečetl rozhodně doporučuji a za mě byla lepší než první kniha od této autorky a doufám že bude další.

Ne... mit v knize ducha a jistou entitu z toho nedělá horror. Doufal jsem, že to bude lepší než Duch domu Ashburnů, kde jsem se aspon chvílemi bál a měl husí kůži. Ale opět stejný scénář, kde je vše velice brzy vysvětleno a tajemno je pryč. Naopak děsivých momentů je ještě míň a čtení téhle knihy mne vůbec netěšilo.

Mám ráda hororové příběhy a knihy Duch domu Ashburnů a Tajemství sídla Craven Manor se od teď řadí mezi mé nejoblíbenější. Kniha je velmi poutavě napsána, čte se sama a nemohla jsem se od ní odtrhnout - za půl dne jsem měla přečteno. Ano, při některých pasážích mi běhal mráz po zádech, ale bála jsem se tak nějak "příjemně".

Přečteno za dva dny, jedním dechem. Víc se mi líbila první kniha, ale tahle měla taky dost věcí do sebe :) Určitě si přečtu další knihu od této autorky, když vyjde :)

#spoiler Kniha se mi četla krásně, byla napínavá a za sebe si troufnu říct, že byla lepší než duch domu Ashburnů. Zde bylo daleko více tajemna a akce. Aspoň pro můj apetit. Opět zde nechyběl kocourek, jen trošku v jiném pojetí. "Měnič. " Líbilo se mi hlavně to, jak se Kane seznamoval se sídlem a jeho obývajícími přeživšími/ mrtvými. Tajemství historie rodu byla skvěle promyšlená. Velké napětí přinesla část, kdy Kane překvapil jeho vlastní závistivý bratranec na návštěvě právě v tomto sídle, kde vlastně ani není nikdo další než Kane vítaný. Proto jakékoliv porušení pravidel, vede jisto jistě ke špatnému záměru. Zde tomu nebylo jinak. Hold, pravidla nejsou od toho aby se porušovali, že ? PS: Annalise se mi líbila od samého začátku svou nevinnou dětskou stránkou, jak byla autorkou popisována, působila i jako duch velmi příjemně a přátelsky. Podobný názor jsem měla i na Brana ☺️ věřila jsem, že je správný člověk. Eliza - tady nechci komentovat... Závěrem, pěkný, povedený, napínavý! Splnilo mé očekávání.

Moc se mi líbí styl psaní autorky, tahle kniha není vyloženě horor, ale je to příjemné strašidelné vyprávění v tajemném prostředí :) rozhodně doporučuji!

Knihu doporučím především fanouškům Darcy Coates a jejího Ducha domu Ashburnů, méně hororovým nadšencům, kteří se chtějí bát a od hororu očekávají poctivý horor se vším všudy. Autorka však svými knihami určitě zaujme širší čtenářské publikum, konkrétně i čtenáře, kteří se hororům z jakéhokoliv důvodu vyhýbají, neboť Tajemství sídla Craven Manor má schopnost okouzlit budoucí čtenáře nejen výstižnou obálkou, ale i anotací, která umí zahrát na tu správnou hororovou strunu.