Recenze na knihu
Nestoudná zvědavost Lynn Messina

Za mě byla skvělá, ale já jsem poměrně neobjektivní recenzent - mám ráda naivní nenáročnou literaturu z kulis 19. století, takže tohle mě bavilo :)

První díl této série byl pro me novinkou. Nikdy jsem nic v tomto žánru nečetla. Trosku me zarazilo, ze kniha je psaná z velké části úvahami hlavní hrdinky. Ale velmi brzy jsem tomu přišla na chuť. Protože je tu vše, vtip, řešení vraždy, romantika… knihu velmi doporučuji. Tahle série ( recenzi píši až po přečtení 3. Dílu) má rozhodne vzestupnou tendenci

Knížka mě nadchla! Pohodová nenáročná historická detektivka s velmi jemnou romantickou linkou. Moc se mi líbí styl psaní autorky. Sem tam to bylo i úsměvné.

Krásně propracovaná knížka, která je plná zvratů. Skvělá drzá hrdinka. Velice čtivá a za mě opravdu doporučuji, už se těším na další díl.

Hrozně mě bavil jazyk, kterým je kniha psaná.

Musím uznat, že první část knihy mě nijak nezaujala. Trochu jsem se trápila, ale číst jsem nepřestala a teď jsem za to ráda. Někdy před půlkou mě kniha začala bavit a už se těším na druhý díl.

Kniha je pěkně napsána, ale upřímně mě moc ze začátku nebavila. Musela jsem se do čtení nutit, ale po přečtení pár kapitol, tak jsem se začetla. Knížka se mi nakonec líbila přečíst doporučuji. Je to román, který je vcelku i zábavný a zaujal mě hlavní hrdinkou, přesněji její posun v příběhu a jejího charakteru. Mezi hlavními postavami to hezky jiskří a to jejich popichování.

Detektivní zápletka, pozvolná romantická linka, vtipné dialogy. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala.

Kniha se mi moc líbila, krásné prostředí anglického sídla za časů, kdy se ještě svítilo svíčkami a čas běžel pomaleji. Bea a vévoda byli kouzelní.

Šestadvacetiletá Beatrice Hyde-Clareová přijíždí se svojí tetou, sestřenkou a bratránkem na venkovské sídlo Skeffingtonových strávit pár dní ve vybrané společnosti. Hned první noc, během níž nemůže Bea za nic na světě usnout, nachází během svého toulání rozlehlým spícím domem v knihovně mrtvolu jednoho z hostů. Aby toho nebylo málo, nachází u ní také povýšeného vévodu z Kesgravu. Ten však tvrdí, že se zavražděným nemá nic společného, že jej objevil stejně jako teď Bea, akorát o chvilku dříve. Druhý den vévoda ohlásí místnímu konstáblovi smrt nebohého pana Otleyho jako sebevraždu. (Jako že jak by se někdo mohl zasebevraždit šlupkou svícnem zezadu do hlavy?? Nechápu.. =P) Beatrice od té chvíle začne mudrovat nad tím, proč tak udělal a jak to bylo se smrtí pana Otleyho doopravdy. Z plaché šedivé myšky se tak rázem stává bystrá cílevědomá žena střádající jeden důkaz vedle druhého v honbě za odhalením hrozivého tajemství. Knížka má jenom cca 250 stran, takže by člověk řekl, že ji budu mít rychle přelouskanou. Mně se ale četla poměrně pomalu a místy jsem se do čtení musela nutit. Řekla bych, že má docela pomalý rozjezd, druhá polovina je proto za mě lepší než první. Celkově jako by knížce něco chybělo - možná by to chtělo více humoru, silnější romantickou linku mezi Beou a vévodou (už už to vypadalo, že to mezi nimi bude alespoň lehounce jiskřit - v mezích zdvořilosti Anglie na počátku 19. století, samozřejmě :o)) - ke konci to ale téměř všechno vyprchalo). Chtělo by to prostě víc “šťávy”, která by vyprávění dodala větší spád.. =D 3/5

Když to vezmu kolem a kolem, tak se v knize nic moc nedělo a děj byl natahován omíláním toho stejného. Nicméně se mi kniha četla dobře, místy mě i pobavila. Líbilo se mi špičkování mezi hlavními postavami a těším se na další díl, jak se bude jejich vztah vyvíjet.

Skvělá humorná detektivní knížka. Moc jsem se pobavila a knihu nešlo odložit. Už se těším na pokračování.