Recenze na knihu
Happy Place Emily Henry

Tahle knížka klame obalem , vypadá jako nádherná , povrchní holka a přitom má hloubku, smysl pro humor, dialogy ,které mají jiskru, jsou chytré. Možná pro někoho bude moc úvah, pocitů, bolesti ,ale emoce jsou tu jako nejlepší koření, při hledání svého místa. Za mě top.

Já se u této knihy tak dobře bavila!:) Harry s Wynem jsou tak skvělý pár, že jsem i přes stránky v knize cítila, jak to mezi nimi jiskří a jak k sobě pasují. Kromě mě to naštěstí ví i jejich kamarádi a já celou dobu doufala, že to zjistí i oni dva.   Krásná obálka úplně láká k odpočinkové a romantické knize, ale uvnitř to vlastně tak jednoduché není a příběh vás donutí přemýšlet a možná i trošku přehodnotit priority☺️. O knížce se teď hodně mluví a rozhodně si tu pozornost zaslouží.

Čtení vhodné na dovolenou, ale to je asi tak všechno. Jindy se to prostě “nehodí” číst.. Konec jsem trochu čekala. Ale průběh byl takový, já nevim.. ne takovej, jak jsem čekala. Čekala jsem víc, něco lepšího. Byli spolu 8 let a nevšimli si, že jeden z nich má deprese a že druhý má zas jiný, závažnější, problém? Věci tohoto typu mi moc nedávali smysl. Za přečtení stojí, pokud hledáte něco opravdu nenáročného na oddech. Jinak nedoporučuji

Knihu jsme přečetla za pár dní s tíživým pocitem na srdci. Ačkoliv se mi zdál námět poněkud předvídatelný, kniha mě velmi pozitivně překvapila.

Mě se knížka moc líbila, lehce se četla. Samozřejmě jsem ji koupila díky obálce ale i obsah je skvělý. Podle mě obsahuje knížka úplně vše, láska, zklamání, přátelství, trauma z dětství a hlavně to jak se spoustu lidí snaží zavděčit ostatním a zapomíná na sebe.

Nezajímavé postavy a opravdu nesmyslný rozchod. Prostě tato kniha nebyla to pravé. Nechápu přemýšlení postav, je to celé nesmysl. Dvě hvězdy jen za to, že to mělo aspoň trochu čtivost a do půlky mě zajímalo, jak to dopadne.

"Pořád mi nejde do hlavy, že jsme se předtím neznaly, že nás tři spojil nudný bytový výbor ve Vermontu. Nejdůležitější přátelství v mém životě bylo rozhodnutí cizích lidí, náhoda. Vtipkovaly jsme, že naše spolubydlení musí být nějaký experiment financovaný vládou." Do knihy Kde je mi dobře jsem se pouštěla s vědomím, že se bude jednat o oddechové čtení Nicméně dostala jsem silný příběh, kde hlavní roli měla láska, druhá šance, ale i přátelství. ❤️ Kdy hlavním poselstvím byla lepší komunikace, a to jak ve vztazích s partnery, tak i mezi kamarády. "Jdi na místo, kde je ti dobře, Harriet, pomyslím si zoufale, jen abych si uvědomila, že jsem doslova na svém nejoblíbe: nějším místě. A on...je... tady." Příběh se točí kolem Harriet a Wyna, kteří dříve tvořili pár. Nicméně před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. A teď mají jet se svými dlouholetými kamarády na každoroční výlet do Maine na chatu. Oba dva se pro "dobro všech" dohodnout, že bude lepší, když vztah budou předstírat. Přece nic hrozného. Jo, tohle se ale lehce řekne, ale provedení lehce pokulhává. Neboť z obou cítíte, že za ty měsíce odloučení vzájemné city nevyprchalaly. Jop, čeká je velmi náročný a zajímavý pobyt. "Napij se vody." "Nepotřebuju vodu," řeknu. "Potřebuju stroj času." "Tolik peněz nemám, Harriet. Mám jenom vodu." I když se příběh odehrává v přítomnosti, tak díky vzpomínkám máme možnost nahlédnout do jejich minulosti a právě díky těmto střípkům skládáme jednotlivé díly, které pak utvářejí celistvý obraz. A i když se mi tento prvek líbil, tak si myslím, že mohl být lépe zakomponován. Někdy mi to zdálo, jako kdyby se příběh tak nějak rozsekl a pak už nebyl tolik plynulý. "Pamatuješ si, co jsi mi řekl o svém mozku?" "Řekl jsi, že ti připadá jako ruské kolo." "Jako že všechny tvoje myšlenky neustále krouží a ty se po jedné natáhneš, ale je těžké u ní zůstat dost dlouho, protože se pořád točí." "Až na tebe. Jsi jako gravitace." "Všechno se točí." "Ale moje myšlenky se vždycky zčásti týkají tebe."

Miluju knihy v angličtině a tuto obzvlášť. Tak skvělá oddychovka - dlouho jsem takovou nečetla!

Příjemná letní oddechovka, zápletka není nijak extra dramatická, ale na druhou stranu mnohem lepší, než když ji autor absolutně přestřelí. :)

Tato kniha mě nebavila.

Oddechové čtení. Hezky se to četlo. A velmi se mi líbí vzhled knížky! 🤩

Krásná obálka a barevná ořízka. Příběh, u kterého se člověk zasměje i uroní slzu. Knihu jsem přečetla za pár dní.

Od autorky jsem měla možnost si přečíst Letní sázku, která mi bohužel moc nesedla. Neztrácela jsem naději a nechala se strhnout vlnou pozitivních recenzí na tuhle růžovo modrou novinku s nádhernou ořízkou. Kniha byla napsána velmi čtivě, ale poměrně dlouhou chvíli mi trvalo, než jsem W a H přišla na chuť. Moc tomu nepomáhalo to, že jsem ze začátku tu chemii mezi nimi prostě necítila. Také jsem moc nechápala, proč si spolu už od začátku nepromluvili, mohli si ušetřit tolik bolesti a vzájemného zklamání. Na jednu stranu si slibují celý svět a pak je všechno pryč jako lusknutím prstu jenom kvůli tomu, že spolu nekomunikovali. Zpočátku si budete říkat, proč se vlastně kniha jmenuje „Kde je mi dobře“, když oba dva doslova trpí ve vzájemné přítomnosti, ale uvidíte. Po cca 150 stránkách jsem H a W přišla na chuť a nakonec jsem si závěr jejich příběhu užila. Musím přiznat, že Emily to umí se slovy, protože se v knize nacházelo hodně pěkných myšlenek. Suma sumárum – knihu hodnotím jako pěkný průměr, ale podle mě může bohužel lehce zapadnout mezi typické romantické příběhy. Nebojím se, že by si kniha nenašla čtenáře, na to máme v našem knižním světě mnoho romantických duší. :))

Autorka píše velmi čtivě, stránky utíkají jedna za druhou. Za mě, nejedná se o příběh o lásce, ale příběh o přátelství a sebepřijetí. Láska je vedlejší produkt. Nejlepší kniha tohoto měsíce. Od knihy jsem měla hodně vysoká očekávání a určitou představu. Prvních 100 stran se mi hůře začítalo, ale naštěstí mě bavily kapitoly z minulosti. Na konci knihy mi došlo, že jsem na knihu špatně nahlížela. Čekala jsem letní romantiku, ale ta to vůbec není. Zaměřte se na to silné přátelství šestice kamarádů, kteří se spolu dostali ze studentských let až do dospělosti - Harriet, Wyna, Sabriny, Partha, Cleo a Kimmy. Hlavní postavy jsou ale Harriet a Wyn, u nich bude ještě hodně velký faktor sebepřijetí a jak takové absolutní sebepřijetí vlastně vypadá, a co mu budou muset podřídit. Kniha začíná v momentě, kdy se parta třicátníků, nejlepších přátel, sejde na chalupě v Maine, aby se tam spolu s domem, který pro ně hodně znamená, rozloučili. Mají tam spolu strávit poslední týden. Kapitoly ze současnosti jsou prokládány vzpomínkovými kapitolami z minulosti. Má to ale ještě jeden háček, Harriet a Wyn se spolu před více jak pěti měsíci rozešli, ale svým kamarádům to neřekli, a teď se dostali do patové situace a rozhodli se, že budou předstírat, že jsou stále spolu, aby nezkazili týden kamarádům. Harriet mi sedla a její chování je důležité pro všechny souvislosti a konec příběhu. Wyn ze současnosti si mě nezískal a myslím si, že udělal mnoho chyb a Harriet hodně ublížil. A samozřejmě i ostatní přátelé mají nějaké kostlivce ve skříni. Kniha si mě nakonec získala a na konci i pár slziček ukáplo.

Má druhá kniha od populární autorky, které jsem chtěla dát ještě šanci… Navíc u @knihydobrovsky vyšla v nádherném provedení s barevnou ořízkou - já si ale k autorce ani tentokrát nenašla cestu. Čekala jsem více emocí, více všeho… Přišlo mi to celé takové nijaké. Kapitoly z minulosti byly melancholické a přítomnost taková až smutná. Harriett a Wyn byli skvělým párem, ale jejich neschopnost spolu komunikovat mě neuvěřitelně frustrovala. Měla jsem asi jiná očekávání, těšila jsem se na letní oddechovku, která mě vrátí do prosluněných dní, co se teda nenaplnilo. Kniha je ale zajímavou sondou do mezilidských vztahů a přemýšlení “co by, kdyby…” je tam také dost. Co se mi ale opravdu líbilo, byl celý nápad s každoroční dovolenou jejich skupiny přátel. Příběh se tak netočil jen kolem hlavní dvojice, ale ukazoval, že každá z postav má své problémy a něco, co chce utajit před ostatními. Škoda, že příběh neměl stejnou dynamiku jako cca posledních 100 stran, možná bych hodnotila pozitivněji. Děkuji za #recenznivytisk a #spolupráci #knihydobrovsky

Moje první kniha od Emily Henry, ale musím vyjádřit upřímné zklamání. Nevím jestli to bylo námětem či postavami, ale s knihou jsme se nějak nedokázali naladit na stejnou notu. Přesto se může někomu líbit

Ačkoli je Emily Henry velmi oblíbená autorka romantických příběhů, já jí doposud na chuť stále nepřišla. Její knihy hodnotím vesměs stejně a čekám na tu, která mě naprosto odrovná. Styl vyprávění je velmi příjemný a čtivý, proto se také do jejích knih neustále pouštím a dávám jim šanci. Jenže se mi doposud nepodařilo narazit na postavy, které by mi byly sympatické natolik, abych s nimi ten příběh mohla naplno prožívat. Jsou ploché a zrovna v tomto případě jsem vůbec nevěřila, že spolu Harriet s Wynem byli tak dlouho (8 let) a pak dokázali rozchod tajit před svými nejlepšími přáteli i rodinou. Posledních sto stran se mi líbilo, protože tam se konečně začaly projevovat nějaké emoce, začaly se tam problémy řešit a na světlo vycházelo spoustu věcí. Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace

Kolem této knihy se šíří dost velké nadšení a tentokrát jsem těmto dojmům důvěřovala, ale špatně. Kniha mi nesedla. Přesněji kniha nebyla špatná, ale měla prvky, co mě nezaujaly. Do půlky knihy jsem se nemohla začíst, což vytvořili velkou část mého názoru. Poté se kniha už rozjela, linka byla sice zajímavá, ale připomínala mi jinou přečtenou romantiku. Naopak se mi líbilo, kde se děj udává a líčení malého městečka. Také se mi líbilo střídání kapitol s dějem v přítomnosti a v minulosti. Krásně se tím utvořila celistvá skládanka příběhu. Shrnula bych to tak, že děj byl pěkný, ale občas zbytečně natažený pouze nekomunikací postav. Plus tomu nepřidaly časté překlepy. Kolem a kolem jde za mě o průměrnou knížku. •••••••••• Za knihu v rámci spolupráce děkuji Knihy Dobrovský

Pokud se ještě pořád nemůžete smířit se sychravým podzimním počasím, určitě Vás potěší tato krásná novinka, která Vás znovu přenese do léta. Mě byla knížka poskytnuta v rámci spolupráce s @knihydobrovsky ,za což jim moc děkuji. Je překrásná jak obálka, ořízka a také ilustrované detaily na začátku každé kapitoly. Bylo to moje první setkání s autorkou a musím říct, že mě velmi oslovil její styl vyprávění a určitě si přečtu i další její knihy. Mrzí mě ale, že knížka nenaplnila moje očekávání. Ze začátku jsem měla docela zmatek ve jménech a moc mi tedy ani nepomohlo střídání minulosti a současnosti. Za mě by tam ta minulost až tak být nemusela. Děj pro mě začal být  zajímavější až u posledních cca 100 stran. V těch už příběh ukázal svou krásu, tajemství, emoce a hlavně proč je důležitá komunikace a jak nedocenitelné je přátelství. Líbilo se mi, jak všechny postavy byly vzájemně odlišné a přitom dohromady tvořily tak skvělou partu kamarádů. Upřímně nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale vím, že se k ní ani nebudu vracet.

Podle obalu knihy jsem si myslela, že to bude lehké oddechové čtení, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Díky výborně zpracovanému popisu jsem se mohla vcítit do hlavních postav a prožívat příběh s nimi. Řeší se tam těžší témata, která mi v různých směrech otevřela oči. Rozhodně má tato kniha speciální místo v mém srdci. Doporučuji.