Recenze na knihu
Káva každé půlnoci Theresa Black

Příběh o studentce, ktera bojuje s bulimii... Příběh byl napsaný vlastně moc hezky, postavy byly příjemné..trochu me mrzi, ze nebyl popsany samotny boj s bulimii v dobe, kdy to bylo nejhorsi a nase hrdinka se to konecne rozhodla řešit... proto davam hvezdu dolů.... ale jinak povedena kniha s prijemnou romantickou linkou a i s hlubsi myslenkou..

Kniha si ma získala od prvej kapitoly, pretože česká autorka má veľmi sympatický štýl. Konanie postáv je opísané úžasne autenticky, dialógy sú prepracované a uveriteľné a pri myšlienkových pochodoch hlavnej hrdinky ma párkrát slušne zamrazilo. Rosemary je chytrá baba a svoje problémy rieši racionálne a s (občas predstieranou) rozvahou. Práve tá racionalita bola desivá, pretože si ňou dokázala obrániť svoje stravovacie zlozvyky a do poslednej chvíle nevidela žiaden problém so svojou postavou. Veľmi dobrá psychologizácia hlavnej hrdinky – predpokladám, že hlavne vďaka tomu, že si autorka niečím podobným prešla. Vzťah ústrednej dvojice sa rozvíja pomaly a prirodzeným tempom a Adrian bol konečne normálny chlap - príjemný a rozumný. Kniha ma prinútila uvažovať nad tým, ako je možné, že porucha príjmu potravy zostane tak dlho nespozorovaná. Jasné, začiatok sa dá ututlať, ale od istého momentu to už musí byť zámerná ignorácia v štýle „keď sa tým nebudem zaoberať, nakoniec sa to vyrieši samo a žiadny problém nebude.“ Iné vysvetlenie mi nedáva zmysel, v každom prípade je kniha pekným príkladom zložitosti rodinných vzťahov a pováh ľudí. Jediná vec, ktorá ma v knihe miatla, bol kultúrny kontext, resp. miesto, do ktorého bol dej zasadený. Anglické mená a štýl výučby mi hneď evokovali Spojené štáty, ale pár drobností mi tam nesedelo. Nevylučujem možnosť, že autorká má vlastné spoľahlivé zdroje, tak som to napokon začala brať ako alternatívnu realitu. Po dočítaní mi ešte dlho šrotovali myšlienky v hlave a pár dní asi ešte budú. Theresa Black napísala úžasný román o mnohých problémoch, ktorým v živote čelíme. Myslím, že každá čitateľka (a možno aj čitateľ) si v ňom nájde niečo svoje, či už ide o nerealistické štandardy krásy, rodinné vzťahy alebo prostredie, ktoré do všetkého príliš strká nos. Ja som nadšená, knihu odporúčam a určite sa pozriem aj na ďalšie príbehy od autorky.

Skvělá knížka. Zpočátku se mi nelíbilo, jak je její nemoc upozaděna před romantikou, ale nakonec jsem si romantickou linku oblíbila. Knížka se čte opravdu rychle a je dobře zpracovaná. :)

V knize se autorka zaměřuje na docela těžké téma a to na anorexii. Do toho všeho je tam také zakázaná láska - vztah mezi studentem a učitelem. Vezměme to popořadě. Téma poruchy příjmu potravy tady bylo popsáno z prvního pohledu a dost detailně. Občas mi z toho bylo trochu úzko, ale to není žádné 'minus', protože to není lehké téma a myslím, že tato reakce by tam měla nastat. Z Maryina uvažování mi bylo občas špatně a hrozně jsem jí její myšlenky chtěla vymluvit. Jen jsem ale mohla sedět a sledovat, jak se s tím ta holka vypořádá.. Student X učitel není moje oblíbená love thrope a moc jí nečtu, ale tady..tady jsem to milovala. Pardon, já vím, ze to není hlavní motiv knihy, ale jsem prostě romantická dušička a na toto já slyším. Adrian mi přírostl k srdci snad hned a byl mi moc sympatický. Líbilo se mi, jak řešil problémy co nejvíce s klidem a tak, jak nastaly. Do ničeho se nehrne po hlavě a snaží se uvažovat racionálně. Ultimátum, které dal Mary se mi docela zamlouvalo a stejně tak i způsob, jak se k ní choval a jak jí s jejími problémy pomáhal. Nepřijmul to jako ostatní a nečekal, až umře, ale vložil se do toho a rozhodl se ji dostat zpět do zdravého vztahu k jídlu. Co se týče jejich vztahu, bylo to tak trochu slow-burn a moc mě to bavilo. Oba si uvědomovali, jaký risk berou, když do toho šli a co se může stát ai přesto to udělali, za což jsem samozřejmě rádaa. Jiné postavy než tito dva (hlavně Adrian) mi moc sympatické nebyly. Nelíbil se mi moc jejich přístup k tomu všemu a jejich chování. I přes to jak je kniha dlouhá se četla dost rychle a čtení jsem si moc užila. Právě čtu už třetí knihu od autorky a až vydá další, rozhodně se chystám i na ty.

Příběh znám už jako online publikaci, která byla dříve na Wattpadu a po dlouhé době jsem se k ní vrátil, akorát že papírově. Knihu jsem zvládl dočíst během necelých dvou dnů a to má skoro 600stran. Moc krásně se četla, miluju příběh.

4,5/5⭐️ Ďakujem autorke za zaslanie eknihy v rámci spolupráce. Napriek eknihe zdarma začnem hneď tým, že som si tlačenú knihu musela kúpiť aj domov. Je proste nadherná vonkajškom aj vnútrom. Knihy s témou PPP vyslovene nevyhľadávam a už si ani nepamätám kedy som takú čítala. Bolo to bolestivé čítanie. To ako nejaká poznámka, situácia, slovo dokáže zmeniť človeku myseľ a následne celý jeho život. Pasáže, ktoré sa venovali opisom tela, ktoré trpí anorexiou som čítala so slzami v očiach. Pasáže, kde sa rozoberalo jedlo som čítala s rukou na ústach od nedôvery. Pasáže, kde sa hrdinka obliekala mi lámalo srdce. O to väčší bol môj šok keď autorka priznala, že sa jedná o jej reálnu skúsenosť. Bolo až strašidelné tak intenzívne prežívať príbeh spojený s touto témou. Naozaj ma to dosť zobralo a obdivujem autorku, že tým obohacuje svet a možno tým niekomu aj pomôže. Okrem vyššie spomínanej témy tu máme aj trópy ako zakázany vzťah medzi študentkou a učiteľom a väčší vekový rozdiel. Táto linka bola skvelá. Každá situácia bola písaná s takou nehou a intimitou až sa mi z toho stavali chĺpky na tele. Obzvlášt chcem vychváliť scénu zo sprchy, ktorú považujem za jednu z najlepšie spracovaných intímnych ( nie sexuálnych) chvíľ. Toľko emócií čo sa vo mne pri jej čítaní rozprúdilo spôsobilo, že som mala chuť o nej vykričať celému svetu a tak som sa hneď rozhodla napísať aspoň autorke. Podľa názvu som čakala, že sa autorka s týmto potenciálom kávy o polnoci popasuje a budeme vtedy riešiť a hladať všetko spolu s Rosemary. Nakoniec to ostalo len pri pár spomenutiach a jej malom tajomstve. Škoda.