Recenze na knihu
Devatenáct pařátů a jeden temný pták Agustina Bazterrica

Autorčin počin Znamenitá mrtvola mě minul, proto jsem do čtení této povídkové knihy šla bez očekávání. A jsem šokována, trochu vyděšena, místy znechucena, a celkem depresivně naladěna. Kniha Devatenáct pařátů a jeden temný pták obsahuje celkem dvacet různě dlouhých povídek. Povídky jsou proloženy jednoduchým, ale dokonale výstižnými kresbami. Celé dílo je vzhledově dokonalé, počínaje deskami s pařáty, přes úžasné a depresivní kresby, až po vytvarovanou látkovou záložku knihy. V tomto ohledu není co vytknout. ❤️ Co se týče obsahové stránky, téměř všechny povídky jsem četla s otevřenou pusou...a během pár hodin jsem již neměla co číst. ‍♀️ Povídky byly čtivé, ačkoliv jsem některé tak úplně nepochopila, jiné se mi naopak vryly do paměti na hodně dlouhou dobu. Příběhy jsou smutné, depresivní, nechutné, sebevražedné, žádné veselé a sluníčkové povídání opravdu nečekejte. Ale (což mě dost překvapuje) se mi kniha celkově líbila! Moc často nečtu příběhy podobného ražení, možná proto na mě kniha udělala takový dojem, a "zařezaná" jsem četla od začátku až do konce. A ta estetika, no wau. Hodnocení ‍⬛‍⬛‍⬛‍⬛ 4 temní ptáci z 5 ‍⬛. A vidím to na Znamenitou mrtvolu

Co do zpracování, nádherná kniha. Co do obsahu, nesedly jsme si. Příliš neuchopitelný způsob navozování děsu a hrůzy, většina povídek nemá v podstatě hmotné jádro. Založeno zejména na obrazech, vizích, myšlenkách a představách.

Kniha mě nalákala svou obálkou a také svým názvem. Autorčinu první knihu Znamenitá mrtvola jsem sice nečetla, ale ohlasy jsem slyšela celkem pozitivní, takže jsem se na tuto těšila. Navíc povídky jsou něco, co za to snad vždycky stojí... ale v tomto případě bohužel ne. . Vůbec mi nesedl autorčin styl psaní, který mi trochu připomínal knihy Martina Štefky. Povídky jsou krátké a snaží se v nás vyvolat strach z úplně běžných věcí. Je to taková ta člověčí temnota, která se prodírá ven v určitých chvílích života. . Text je spíše filozofický a dá se nad tím hodně přemýšlet, což mám ráda, ale tady je to takové... zvláštní, mnohdy hodně těžké k pochopení a některé povídky mi přišly snad jen jako slátanina pocitů. Je strašně těžké to popsat, tak sem hodím jeden úryvek: . "Zvuk Menendézova těla, když páchalo sebevraždu na modrých dlaždičkách tvého dvorku, ten zvuk, jenž se teď jevil slabý, téměř nevýznamný, ale který byl zároveň přehnaný, krutý se prolnul s otázkou, proč se musel zabít zrovna na tvém dvorku." . Kniha určitě není špatná a věřím, že si své čtenáře najde, ale ve mě to asi nevyvolalo ty správné pocity. Nebo možná ano - kdo ví, protože u některých povídek asi nemám úplně jasno, k čemu mě měly přivést...

Po přečtení první povídky jsem si říkala, co to sakra je. Pak přišla druhá. Moje pocity byly ještě více zmatené a já prostě nechápala, co to čtu. Po několika dalších povídkách jsem tomu už tak nějak přišla na chuť. Občas byly některé příběhy tak absurdní, že jsem se musela až zasmát. Bohužel jsem ale také něco vůbec nepochopila. Nicméně celkově mě tato kniha určitě zaujala takovým zvláštním způsobem, který asi nedokáži úplně popsat. Mám v sobě pořád pocit, který mě nutí nad tím vším přemýšlet. Některé pasáže byly až ujeté a z některých příběhů číší temnota a zlo. Kniha obsahuje ilustrace, což je velké plus.

Od této knihy jsem si slibovala o dost víc... Autorčina kniha "Znamenitá mrtvola" mi na rozdíl od mnoha jiných sedla... Ale zde jsem se sem tam i "trápila". Ano - část povídek byla super (např. Hlína, Mrtví... a pár dalších). Je to hodně na vlně psychologie, filosofie, myšlenkové paralýzy... Obvykle tento styl miluju, ale zde se našlo pár povídek, které jsem prostě... nepochopila. Jo, bude asi chyba někde ve mně, ale: vážně je cíl, aby se čtenář cítil provinile? Někde k rozpačitému nakopnutí pomohl název. Ale stejně zůstalo pár "pomníčků". Co tedy ale bezesporu zaslouží pochvalu (a ke knize to neodmyslitelně patří): obálka, přebal, ilustrace, záložka... To je prostě pecka! No, a ač se může moje recenze zdát býti zklamaná - ne... není. Já si i tak knihu užila a tak nějak doufám, že až po ní sáhnu v budoucnu znovu - třeba mi docvakne to, co nyní ne...

Devatenáct pařátů a jeden temný pták je nevšední povídkovou sbírkou, která je nesmírně čtivým a poměrně nezvyklým zážitkem. Nevodí čtenáře za ručičku a mnohdy nás rovnou vrhne do situace nebo děje, který působí jako malá část, fragment většího díla. Nutno dodat, že čtení mezi řádky nikdy nebylo zábavnější. Nejen díky unikátnímu psaní, ale i díky nápaditosti a specifické atmosféře, pro kterou se obtížně hledá srovnání. I přes velkou rozmanitost jednotlivých částí se nedá říci, že by kniha trpěla častým neduhem sborníků v podobě nějaké nevyrovnanosti. Díla rámuje zvláštní atmosféra, jdoucí ruku v ruce s autorčiným nezaměnitelným stylem, které do povídek vnáší punc ucelenosti. Jelikož jde o soubor prací, napsaných v průběhu let, dostává se k nám pozoruhodný mix žánrů a příběhových prvků. Některé jednotlivé povídky mají příběh a pointu, zatímco jiné jsou spíše takřka poetickými obrazy, výjevy, jež zaznamenávají určitou situaci nebo představu.

Této argentinské spisovatelce u nás vyšla druhá kniha, která je knihou devatenácti povídek. Tyto povídky psala údajně již před Znamenitou mrtvolu. Kniha je nádherně zpracovaná. Má krásný textilní přebal, který se dnes už moc nevidí, jako třeba u starších knih z antikvariátu. Zajímavé černobílé ilustrace, jež navozují trochu toho nepohodlí a napětí. Povídky jsou různě dlouhé. Některé mají pouze pár stránek, jiné jsou delší a možno říci, jsou i ucelenejší. Tyto povídky myslím ale neocení každý čtenář. Jsou svým způsobem dosti zvláštní. Z některých vám bude úzko, díky jiným se budete nacházet na místě postav z povídek a budete se chtít dostat co nejrychleji pryč, jiné jsou az absurdní. Autorka umí navodit ponurou atmosféru, děs, nechuť nebo možná i určitou pachuť. Umí si hrát s myslí čtenáře. Je velmi precizní a originální. Bohužel povídek bylo na tak krátkou knihu mnoho a ne všechny stály za to. Těm velmi krátkým chybělo podle mého názoru srdce, což je škoda. Na druhou stranu jsem docela zvědavá na již zmiňovaný román Znamenitá mrtvola. Protože Augustina umí psát.

Skvělá kniha ve skvělém provedení a s nádhernými ilustracemi.

Devatenáct pařátů a jeden temný pták je sbírka povídek od kontroverzní autorky, kterou můžeme znát díky jejímu dystopickému románu Znamenitá mrtvola. Opět se nejedná o čtení pro každého, povídky jsou temné, některé zvrácené, jindy plné černého humoru, jedná se zkrátka o další divnočtení. Rozhodla jsem se hodnotit jako celek, než po jednotlivých dílech, jelikož většina je na pár stránek a ne v každé jsem našla hlubší přesah. Díky délce si ale můžete čtení libovolně rozdělit a klidně si vždy nechat povídku rozležet v hlavě. Mě osobně jmenovitě zaujaly Karamelově růžová, Myčka na nádobí, Hlína, Dech vlka, Mrtví, Nepřetržitá sourodost obvodu, Díra, kterou v sobě skrývá dům, Peklo a Mouční červi. Líbila se mi atmosféra a hlavně vyústění samotných příběhu. Některé mi připadaly jako díl Black Mirror, kdy si autorka taktéž pohrává s našimi myšlenkami a vědomím. Pro plný zážitek doporučuji hodně popustit představivost. Kolikrát se dá v textu najít více, než je psáno na papíře. Určitě nehledejte třeba smysl života, ale hrozně mě baví to temno, které autorka dokáže vytvořit na pár stránkách a jaké pocity zvládne v čtenáři vyvolat. Pokud víte, že vám Bazterrica nesedí, určitě nedoporučuji zkoušet i povídky. Pokud si vás ale získala svým originálním stylem psaní a myšlenkovými pochody, stojí i tohle dílo, které vytvořila před Mrtvolou, za zkoušku. - Kniha v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský

Četla jsem od spisovatelky její předešlou knihu Znamenitá mrtvola co u nás vyšla. Kniha mi nesedla a věděla jsem, že od spisovatelky již nic jiného číst nechci. Potom ale měla vyjít tahle kniha s povídkami od ní a povídky já miluju, tak jsem je musela zkusit. Kniha vypadá nádherně pod přebalem a má ilustrace, věděla jsem že ji chci i fyzicky doma. Ale obsah? No některé povídky byly lepší, některé horší a některé hodně nudné. Dohromady bych knihu hodnotila jako průměrnou. Klidně si ji přečtěte, ale když ji číst nebudete, vadit to nebude.

Tato kniha se těžko hodnotí, některé povídky se čtenářem rezonují více než ostatní, asi jako když se ponoříte do sbírky poezie. Více než děj jsem mezi řádky našla znepokojivou atmosféru a říkala si, co asi muselo autorku inspirovat k sepsání těchto textů. Oceňuji hru se slovy, za což patří obdiv i překladatelce knihy.

Gejzír slov. Někdy jsem trochu váhala nad délkou textu, někdy nad zápletkou. Ale sbírka obsahuje i opravdové klenoty slova a za to dávám 5*. Miluji jazyk a jeho nekonečnost možností.

„Chci, aby mé povídky byly jako drápy, které se čtenáři dostanou pod kůži.“ Kniha Znamenitá mrtvola od Agustiny Bazterricy před časem rozdělila čtenáře na dva tábory. Jedni knihu, jejíž děj se odehrává v blízké budoucnosti, kde je kanibalismus legalizován poté, co smrtící virus učinil zvířecí maso pro člověka nepoživatelné, považují za pitomost plnou zbytečného násilí a ti druzí za zdařilý počin, který originálním způsobem poukazuje na problematiku kolem masivní konzumace masa a násilí páchaném na ženách. Autorka ke svému románu uvedla: „Znamenitá mrtvola je zamyšlení nad tím, co je kapitalismus – učí nás naturalizovat krutost. Kapitalismus je systém, do kterého se všichni rodíme, máme ho v sobě a patriarchát je součástí tohoto systému. Snažila jsem se pracovat s touto myšlenkou – že se nakonec navzájem všichni sníme. Kvete obchod s bílým masem a žena je na mnoha místech a v mnoha oborech znevýhodňována. Tady v Argentině jsou ženy zabíjeny každý den. Kapitalismus a kanibalismus jsou téměř totožné, nemyslíte?“ Před Agustinou Bazterricou kdysi v přeplněném vlaku masturboval cizí muž. „Nikdo nic neudělal,“ vzpomíná na tento nepříjemný zážitek. Ve spojení s pácháním násilí na ženách v její rodné Argentině, kde bylo v roce 2022 hlášeno 212 vražd žen, tyto rané zkušenosti pěstovaly přesvědčení, že „jelikož jsi žena, může se ti stát cokoliv.“ Tento pocit všudypřítomného ohrožení prostupuje autorčinou sbírkou povídek Devatenáct pařátů a jeden temný pták (Diecinueve garras y un pájaro oscuro,2020 / Nineteen Claws and a Black Bird, 2023), kde na vás čeká opravdu bizarní společnosti. Například se ocitnete ve společnosti ženy toužící ve skrytu duše skončit ve spárech sériového vraha, dentistky, jejíž poklidný život naruší sebevražda jejího souseda, ženy, která se uprostřed Manhattanu pomalu utápí v šílenství nebo muže podezírající svou přítelkyni z toho, že je z jiné planety. Dostane se vám podrobného návodu, jak se (ne)vyrovnat s odchodem partnera, povečeříte s mužem, který za pár okamžiků zemře a společně s pedofilním pedagogem se podíváte pod sukni jeho žačky. „Mám mezi nohama králíka. Pověděla jsem o tom své kamarádce Isabel. Řekla jsem jí: Iso, nedávno mi mezi nohama vyrostl králík, ty máš taky takového?“ Stejně jako ve Znamenité mrtvole autorka pokračuje ve studii hrůzy. Díky výše zmíněným nepříjemným zkušenostem zde mužskou část populace ukazuje v dosti nelichotivém světle, převážně se jedná o násilníky, devianty a sobecké bytosti. Tentokrát je brutalita protknuta černým humorem a notnou dávkou fantastičnosti. Některé výjevy čtenáře přimrazí svou prostotou, jiné jsou jako temné barokní obrazy plné svíjejících se démonů a nesrozumitelných symbolů. Ve všech se autorka dostává až na dřeň: na dřeň každodennosti, na dřeň jazyka, na dřeň toho nejčernějšího humoru. Opět je potřeba zmínit provedení knihy, na kterém se rozhodně nešetřilo. Desky pevné vazby jsou opatřeny oranžovým plátýnkem zdobící devatenáct černých pařátů, což vypadá opravdu moc hezky. Další zvláštností je pak proužek textilní záložky specifického tvaru. Pokud nebyl autorčin předchozí román váš šálek čaje, dejte nyní šanci její povídkové tvorbě, která je pestrá a mnohdy až na hraně poetičnosti.

Kniha je na můj vkus až moc filozofická. Některé povídky méně a některé více. Bohužel mi to tak úplně nesedlo, ale stejně si myslím, že to je dobrá kniha. Jen jsem si z ní nesedla na zadek

Zdravím všechny ve spolek. Už jste četli první román ZNAMENITA MRTVOLA?, já ano. Ale teď jsem tu s recenzí na druhou knihu od této autorky. ‍⬛‍⬛DEVATENÁCT PAŘÁTŮ A JEDEN TEMNÝ PTÁK ‍⬛‍⬛‍⬛‍⬛ autorka Augustina Bazterrica Nakladatelství KNIHY DOBROVSKÝ v edici Fobos 203 stran ‍⬛"Nadechnes se a vydechnes a ten nemilosrdný zvuk proniká do všech zákoutí tvého domu, města, světa. Je jako voda podzemní řeky, která není vidět, skrytá v krvi, krčí se tam, ale ty slyšíš, jak tam tím dokonalým, sotva slyšitelnym, deštivým tichem nahlodava nitro tvých myšlenek, v samém středu tvé mozkové kůry. " ‍⬛19 příběhů, které se vám vryjí pod kůži jsou obohaceny ilustracemi, které příběhům dávají ještě víc na síle. ‍⬛Jak tenká je hranice mezi životem a smrtí? ‍⬛Jakou cenu má vlastně ten náš život? ‍⬛Co každý z nás vůbec od života očekává??? ‍⬛Dá se vůbec ještě na tomto světě něco změnit??? ‍⬛Proč si lidé pořizují děti, když se k nim tak krutě chovají?? ‍⬛Autorka nám pěkně naservirovala, jak je a může být život krutý nejen pro nás lidské bytosti, ale i pro ty zvířecí. ‍⬛Každý z příběhů ve vás zanechá otázku, jak je tohle vůbec možné? ‍⬛A já si kladu otázku, jak vůbec autorku mohly napadnout takové myšlenky příběhů?? ‍⬛Každý příběh má něco do sebe. Jejich ponurost, monstrózní vylíčeni děje a jejich konce jsou opravdu většinou hodně ponuré, řekla bych až morbidní. A na tom je právě ta genialita autorky, která napsala tuto knihu. ‍⬛Jednou je to smrt dospělého člověka, pak zase krutý život divky a jeho smutné zakončení. ‍⬛Tuto knihu nezkousne každý, ale věřím, že si své oblíbené čtenáře určitě najde. ‍⬛Jsem z těch čtenářů, kteří dávají šanci každé knize. Dávám ⭐⭐⭐⭐z 5 Moc děkuji za možnost si knihu přečíst v rámci #spoluprace #KNIHY DOBROVSKÝ, Káča Svobodová ❤️❤️