Sešity 4´09 – Spiritualita Václava Havla – české a americké kontexty

Spiritualita Václava Havla je nová studie Martina C. Putny, která shledává zdroje Havlových filosofujících textů, jichž si dosud téměř nikdo nepovšiml. Havlova "nenáboženská duchovnost", ostýchající se slova Bůh , má kořeny až u krajně liberální, americké unitářské církve. Její myšlenkové prostředí ovlivnilo - také prostřednictvím Charlotty Masarykové - prvního československého prezidenta. Od něj vede Putna linii k Havlovi přes jeho otce, známého pražského "developera" dvacátých a třicátých let, ale ve své době také aktivistu protestantské mládeže a člena zednářských lóží Václava M. Havla. S touto linií se střetávají další vlivy. V mládí vliv "nekatedrového myslitele" Josefa Šafaříka, volného souputníka existencialismu. V 80. letech pak vliv skupiny filosofů Kampademie ("Akademie na Kampě") - Zdeněk Neubauer, Ivan M. Havel a další. Kampademie spojovala vliv Jana Patočky jednak s katolicismem, jednak s americkou "novou vědou", částečně související s dobovým hnutím New Age. Kampademie byla v době Havlova věznění Havlovým partnerem v korespondenčním dialogu, jehož světově proslulým výstupem se následně staly Havlovy vězeňské Dopisy Olze. Práci uzavírá kapitola o Havlově prezidentském období, nazvaná "od prezidenta myslitele k hostiteli myslitelů". Extrémní zatížení prezidentské role nutilo Havla omezit vlastní intelektuální tvořivost. Duchovní rozměr jeho činnosti se proto projevuje jen v jakýchsi heslech či výkřicích, zpečeťujících jeho prezidentské projevy - a v organizačních počinech jako Forum 2000 a Cena Vize 97. Devadesátistránkovou knihu doprovází bohatý fotografický materiál, který doplňuje - mnohdy ve vtipně ironické souvislosti - řada citátů z díla Václava Havla i ze vzpomínek jeho otce V. M. Havla.

Sdílet