Soumrak mužů

Když jsem si knížku brala, čekala jsem od ní klasickou dystopii s určitou dávkou akce a napětí. Bohužel nic z toho se nekonalo. Námět nebyl úplně špatný, i když na téma pandemie už toho také bylo napsáno víc. Stylově připomínalo spíše novinařinu s občasnými hlubšími úvahami. K postavám jsem nepřilnula a vzhledem k tomu, že jejich charaktery byly vcelku podobné, splývaly mi. Celkově byla knížka dost vleklá a nijak dobře se mi nečetla.

Doktorka Amanda MacLeanová je první, která nahlásí zvýšený výskyt tohoto viru. Je však považována za hysterku, když ji znepokojí několik stejných příčin úmrtí u mužů v jedné nemocnici. Je to začátek všeho. Začátek obrovské ztráty pro rodiny a mezi lidmi se šíří strach a panika. Ženy jsou přenašečkami a tak se snaží od svých otců, mužů a synů izolovat. Ale vir přesto zabíjí dál. A velice rychle. Pohřební služby nestíhají, běžný provoz podniků, obchodů, úřadů atd. se hroutí. Vir způsobil globální pandemii... Sledujeme příběh několika postav, které se musí s následky viru poprat. Jsou to ženy zastávající různé funkce a i ony mají doma muže a syny a jejich ztráty jsou fatální. Díky nim a mnoha dalším postavám sledujeme způsoby, jakými se snaží se ztrátami vyrovnat a najít cestu, jak žít dál bez mužů. Lze vůbec žít ve světě bez mužů? Mohou ženy zastávat funkce, které dosud dělali pouze muži? Čtení to pro mě bylo chvílemi opravdu velice citově založené, protože mám manžela a dva syny a neumím si představit tu příšernou bolest, kterou musely ženy zažívat při ztrátě svých blízkých. První polovina knihy pro mě byla velice čtivá, napínavá a zajímavá. Následoval ale pokles, kdy už na mě těch postav v knize bylo moc a než jsem si k nim stihla utvořit nějaký vztah, pochopit jejich mýšlení, tak se opět přeskočilo k jiné postavě. Asi nejbližší mi byla postava Catherine a Amandy, protože jsou v knize od začátku a tak nějak jsem k nim stihla přilnout. Ke konci už jsem jen doufala, že se neobjeví určité téma, které rezonuje i v běžném současném světě, ale objevilo. Já to chápu, protože se tomu asi nešlo vyhnout, ale já si najednou připadala jak na sjezdu feministických žen... chápu, že člověk nechce žít jako samotář, ale pro mě to je prostě nepředstavitelný. Kdyby nebyla pandemie covidu, asi bych na knihu pohlížela jinak. Takto mi příběh v ní příjde hodně reálný.

Nesedlo mi střídání postav, z pohledu mužů rozepsáno hrozně málo, konec mi připomínal sjezd feministek, a ještě uměle nacpané téma LGBTQ 🤨

SOUMRAK MUŽŮ je dystopie, která je nám bližší než bychom si přáli. Autorka Christina Sweeney-Baird napsala knihu v letech 2018-2019 a ani v nejčernějších snech ji nenapadlo, že velmi brzy vypukne ve světě globální pandemie a její fiktivní svět se v některých věcech odrazí do reality. Kniha je rozdělena do 8 částí podle fází moru. Části nejsou rozděleny do klasických číselných kapitol, ale vypráví je několik postav. Vždy je uvedeno, která postava vypráví, kde se nachází a kolik dní uplynulo od vypuknutí nemoci. Mrzí mne, že autorka nevybrala třeba 3-4 a nebylo vše vyprávěné skrz ně. Takto jsem nebyla schopná si k nim udělat nějaký vztah a příběh prožívat. Přitom mi některé postavy přišly opravdu zajímavé. Bohužel jejich množství na mě působilo velmi rušivě. HODNOCENÍ: 65 %

Doporučuji! Mor, připomínající covid, zabíjí ale jenom muže, kteří se stávají ceněnou "komoditou". Jak by svět vypadal s minimem mužů? Bez válek! (tiskové chyby)