Svoboda!

Ukrajina, rok 1917

Sedmdesát tisíc rakouskouherských vojáků, kteří jsou ale české nebo slovenskénárodnosti, využilo revoluce k útěku z carských zajateckých táborů, do nichž je uvrhlaválka. Jejich cílem je přidat se ke spojeneckým vojskům na západní frontě a v konečnémdůsledku tak přispět k vytvoření Československé republiky. Jenže to jde jedinýmzpůsobem: zmocnit se Transsibiřské magistrály, po ní se dostat do Vladivostoku a nalodích pak do Evropy.Tím začíná skutečná železniční odysea, jež trvá tři roky a polyká tisíce kilometrů, to všeuprostřed chaosu občanské války, jež zachvátila někdejší carskou říši. Příběh jednohonároda, jenž se vydal na pochod, a to v tomto případě nejen přeneseně, ale i doslova a dopísmene.

Svoboda! I

Praha, podzim 1938. Josef Černý, pro přátele Pepa, učitel výtvarné výchovy, se dozvídá omnichovském diktátu a snadno si domyslí, co bude dál: zánik Československa, jehorodné země a právě té republiky, kterou před dvaceti lety pomáhal proměnit z pouhéhosnu ve skutečnost. Vyhledá své staré skicáře a deníky a také zápisky svého přítele,spisovatele Jaroslava Švejka...Čeljabinsk, 14. května 1918. Jaroslavův pluk opustil Samaru a konečně se připojilk předním oddílům první české divize, jejímž příslušníkem je i Pepa Černý. Ale radost zeshledání brzy zastíní události toho tragického dne. Dne, kdy pro ty tisíce vojákůztracených daleko od domova vlastně všechno začalo...

Svoboda! II

Čeljabinsk, květen 1918. Jaroslava Švejka zajali rudí gardisté, ale spolubojovníci jej přišliosvobodit. Uražený Trocký nařizuje všechny české legionáře pozatýkat. Těm tedy zbývájen volba mezi smrtí, a vzpourou. A vzpoura také začne, od břehů Volhy až poVladivostok, a oni se v několika měsících zmocní celé Transsibiřské magistrály. To ovšemuvrhne legie přímo do středu ruské občanské války, které se v tom létě roku 1918 šíříjako stepní požár. V půli července se Jaroslavův pluk dostane až k Jekatěrinburku, kde jeuvězněna carská rodina. A Pepa s Jaroslavem se právě sem musí vydat, pokud chtějízachránit život jednomu dvanáctiletému chlapci...

Sdílet