Vražedná pole (Defekt)

Uff. Přála bych si, aby tuto knihu přečetlo mnohem více lidi, aby se o ní mluvilo, aby byla vidět. Aby nezůstala genocida v Kambodži zapomenuta, jinak si koledujeme o návrat více či méně podobného režimu, do stejné či jiné oblasti, blízké či vzdálené. Příběh je velmi silný a v určitých momentech proto autor dává čtenářům varování, aby danou psat přeskočili, pokud se na to necítí. Je ale na každém, aby se rozhodl, jestli je ve stavu, ve kterém tuto knihu zvládne, jelikož i ty „méně traumatizující“ části popisují to nejhorší, co může jeden člověk udělat druhému. Z pouhého čtení jsem měla špatně sny a nedokážu si tak představit, jak to mohl zvládnout člověk, který tento nebo podobný příběh opravdu prožil. Přesto bych si ale troufla tvrdit, ze kniha patří k těm, které by měl jednou za život přečíst každý. Obzvlášť u mé, mladší generace si myslím, že by to mělo velký smysl. Velmi zvláštní prvek pro mě představoval epilog. V těch několika stranách se dozvědět o celém zbytku života jednoho člověka, který se čtenáři svěřil s tím nejhorším z jeho života, vidět ho z pohledu druhé osoby a zjistit, ze nikdy nebyl schopen zcela najít klid, který si tak zasloužil. Samotný způsob jeho smrti ve mně vyvolal šílený smutek a pocit beznaděje („takhle přeci jeho příběh nemůže skončit, nemohl to všechno přežít, jen aby jeho život někdo ukončil z tak ubohého důvodu!“), ale bohužel nečteme smyšlený příběh s dobrým koncem, ale opravdový životní příběh jednoho velmi silného muže a jeho blízkých. Jen doufám, že teď je mu líp. Že je s Huoy, svými rodiči a dobrými příbuznými a se svými přáteli na lepším místě a že našel klid.