0.0 z 5 hvězdiček
měkká vazba357 Kč
Běžně 399 Kč
Kniha ( měkká vazba )
Studie se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968-1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu "politika a umění". Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost. Autor v ní klade celou řadu… Přejít na celý popis
Adam Dolník, elitní vyjednavač a školitel FBI a Scotland Yardu, odhaluje tajemství své nebezpečné práce. Otázky mu kladl autor bestsellerových rozhovorů Martin Moravec. Více informací
Studie se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968-1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu "politika a umění". Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost. Autor v ní klade celou řadu otázek. Například jak komunistický režim institucionálně definoval "zakázané" výtvarné umění? Podle jakých kritérií represivní složky určovaly "co" a "koho" zakazovat, střežit a hlídat? Jak se samotné umělecké instituce, například výtvarné školy podílely na potlačování umělecké novosti a individualismu? Jakým způsobem obchodoval komunistický režim se "zakázaným uměním"? Dotýká se i tabuizované otázky, jak důležitou roli hráli sami výtvarní umělci a teoretici umění, kteří spolupracovali s tajnou policií. Kniha se v rámci teoretické diference mezi textem a obrazem, mezi skripturální a skulpturální kulturou snaží v závěru vysvětlit jednu normalizační výtvarnou záhadu: Proč se komunistickému režimu nepodařilo potlačit žádný západní umělecký směr s výjimkou jediného, u něhož je předpoklad vytváření ženské umělecké subjektivity a identity?
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.