Zpověď farářky (Defekt)

. Martina se do podvědomí lidí dostala nejen svou první knihou Deník farářky, ale i účastí ve Stardance. I o této soutěži v knize vypráví a tímto tématem kniha začíná. Z vesela do vážna až smutna. Ano, přesně tak na mě celá kniha působila. Martina se zcela odhalila a pustila nás do svého nitra. A za to klobouk dolů, protože na to ne každý má. V knize se ale nedočteme jen o Martině, ale i o Bibli a náboženství a to mnohem víc než tomu bylo v Deníku farářky. Mě osobně naprosto nadchnul rozbor modlitby Otčenáš. Nejsem věřící, ale miluju kostely a ano tahle modlitba se mi vždy líbila. Takže když jsem o ní začala číst a snažila se porozumět výkladu, bavilo mě to moc. Martina je takovým psychoterapeutem pro své farníky, ale nejen pro ně. Přišlo mi však, že ji lidé využívají a hlásí se ke zpovědi či terapii i jen proto, že Martinu znají. A chtějí se s ní setkat. Martina ve své knize píše, že na bohoslužbu může přijít kdokoli...i nevěřící a poslechnout si kázání. Nebát se. Však kostely jsou pro všechny. Sama sebe líčí jako člověka, který se snaží všem vyjít vstříc a splnit nesplnitelné a pracovat na 100 % a nepolevit. Maličko jsem cítila z vyprávění, jako kdyby byla chvílemi odevzdaná a vyhořelá. Ten tlak médií. Známá tvář má prostě svá pro a proti. Každopádně kniha je úžasná a může sloužit mnoha lidem jako taková forma psychoterapie. Je v ní vylíčeno proč se nám dějí určité věci a jak s nimi pracovat. A to se mi líbilo moc.