Hororová nálož Balíček (2 ks)

Atmosféra celé knihy je prostě neskutečná, autorka Michelle Paver moc dobře ví, jak vystavět napětí a jak ve čtenáři probudit ty správné pocity strachu a úzkosti. Hned prvním krokem, který se jí povedl, je už samotný začátek, kdy je čtenář navnaděn šokujícími událostmi, které však proběhly za velmi podivných okolností. Dále příběh pokračuje již chronologicky, kdy je ve třetí osobě vyprávěn Maudin příběh, ten je prokládán deníkovými zápisky jejího otce. Dalším výborným tahem bylo umístění panství, a potažmo tak dění celého vyprávění, na okraj ponurého Guthlafova mokřadu, kterému se všichni straní. Maud to k mokřadu vždy přitahovalo a nikdy se nebála, vesničané si ale stojí za tím, že v něm žije něco zlého, a není to Jožin z bažin. V knize se čtenář prostřednictvím pověr a zvyklostí obyvatel seznámí s východoanglickým folklorem, který je velmi bohatý. Způsob tehdejšího myšlení byl hodně ovlivněn vírou, nejvíce pak nevědomostí. Velký důraz je v příběhu kladen na psychologii postav, zejména na rodinné vztahy otce s dcerou. Přítomnost mystických prvků byla zajímavá, co se mi však nelíbilo byl až náboženský fanatismus Edmunda Stearnea. Čtenář sleduje, jak se Edmund s až démonickou posedlostí snaží rozluštit poselství jedné malby. Děs sídla Wake´s End je, jak sama autorka v doslovu píše, gotickým románem. Přiznám se, že jsem čekala strašidelnější vyprávění, ale i přesto jsem byla po dočtení spokojená, ono kolikrát to děsivé nemusí číhat venku, ale naopak žije s námi v "bezpečí" domova. Hodně nadšená jsem byla z časového zasazení do minulosti, kdy se ocitáme v eduardovské éře. Příběh se četl velmi dobře a jistě osloví nejen příznivce spisovatelky Darcy Coates, ale i všechny ostatní, kteří mají rádi tajemno. Když to hned ze začátku nevzdáte, tak vám můžu zaručit, že za odměnu dostanete skutečně podmanivé čtení.

Očekávala jsem horor, po jehož přečtení se budu bát vkročit do cizích domů nebo vylézt z toho vlastního. Co jsem dostala? Šílenou rodinku, která spolu komunikuje prapodivným způsobem, oslovují se výhradně jmény a mají skutečně „ujeté“ rodinné zvyky (a to opravdu nemluvím o rituálu s nožem). Jedním slovem bizár. Hned v první kapitole jsem si říkala: „Joo je to ujetý, ale vypadá to, že se to rozjede hned od začátku.“ No...pak dlouho nic nepřicházelo a dalšího napětí a podivností, které lze s námahou přirovnat k hororu jsem se dočkala až v poslední třetině knihy. Tam to pak ovšem nabralo velmi rychlý spád, jako kdyby si autor vzpomněl, že vlastně píše horor a ne bizardní komedii. Na knize se mi moc líbilo prostředí samostatně stojících domů na pobřeží zálivu, k němž bylo možné dorazit pouze za odlivu, a které nedisponovali technologiemi. Písečné duny byly také skvělé a příběhu dodali jiný ráz. Prostředí bylo pro horor skutečně ideální a jako takové mě hodně oslovilo. Prostředí a ujetá rodinka vykouzlili tomuto hororu 3/5. Bát se pravděpodobně moc nebudete, ale pokud chcete nějakou jedinečnou jednohubku, tak tahle kniha bude to pravé.