Hororové klasiky v edici Smrtihlav Balíček (3 ks)

Pro příznivce H. P. Lovecrafta je tahle kniha naprostá nutnost!!!

Ospalé kalifornské městečko Mill Valley si žije svým poklidným životem. Málokdo z obyvatel tuší, že přímo do jejich domovů mezitím pronikla neznámá hrozba. Neviditelný nepřítel se pomalu, ale jistě zmocňuje jejich myslí i těl. Má lidstvo vůbec nějakou šanci proti invaznímu „šmejdu“ z vesmíru? "Každý z nich byl naším nepřítelem, včetně těch, kteří měli oči, tvář, pohyby a chůzi našich starých přátel. Nebylo nám pomoci - mohli jsme se spolehnout jen sami na sebe." Finneyho román The Body Snatchers (později také jako Invasion of the Body Snatchers) byl nejprve koncem roku 1954 publikován na pokračování v časopise Collier's. V knižní podobě pak vyšel o rok později a časem prošel několika úpravami. Díky edici Fobos se kniha českému čtenáři dostává do rukou úplně poprvé a jedná se právě o upravené vydání z roku 1983. Důvodem úprav byla především řada nesrovnalostí, nedostatečná vědecká přesnost a nepřesvědčivý konec, což nepřineslo moc dobrý ohlas u kritiky. Mimo to, že je v revidovaném vydání příběh posunut v čase, jsem si všiml, že si autor dovolil čtenáři vtipným způsobem podsunout odkaz na svou další tvorbu. Jedná se o moment, kdy jde hlavní postava, dr. Miles Bennell, se svou přítelkyní do kina na „film Zas a znovu, o chlápkovi, který přijde na způsob, jak se vrátit do minulosti“. Jedná se totiž o odkaz na nikdy nezrealizovanou filmovou adaptaci Finneyho dalšího románu Time And Again (1970). Na tom, že se z románu časem stala kultovní záležitost, má jistě své zásluhy, stejně jako u Blochova Psycha, několik úspěšných filmových adaptací. Dodnes byly natočeny čtyři verze a knihou se například inspiroval i Rodriguezův snímek Fakulta. V polovině 20. století, kdy román vyšel, byly cizí entity z jiných galaxií atraktivním tématem a literatární a filmový svět se jimi jen hemžil. Lidé žili ve strachu z neznáma a mrazivé paranoie. Jen zavzpomínejme, co s nimi dokázala udělat obyčejná rozhlasová hra podle knihy H. G. Wellse Válka světů (i když nervová zhroucení a skoky z oken jsou nejspíše dost nadsazená). I po tolika letech má kniha dost slušnou atmosféru. Neobvykle klidné a tiché maloměsto s podivně chovajícími se obyvateli může někomu připomenout například Stepfordské paničky Iry Levina. Pokud hledáte víkendovou nenáročnou oddechovku a chcete si užít trochu toho mrazeníčka, určitě si knihu pořiďte.

Ahojky lidičky, ráda bych vám doporučila tuto knihu. Přiznám se že jsem měla velká očekávání která se naplnila. Celý příběh je temný a strašidelný. Několikrát jsem měla pocit sklíčenosti a celkově mi bylo tak nějak divně. Přece jenom, co když ve vesmíru opravdu něco takového je? Autor se s ničím moc nemaže, téměř hned vás hodí do vody a za mě je to moc fajn, žádná zbytečná omáčka okolo. V příběhu je naťuklá i romantická linka, která je tak akorát. Víceméně všechny postavy jsem si během čtení oblíbila. Byla jsem hrozně překvapená tím v jakém roce je kniha napsaná, pokud bych to nevěděla, ani bych to nepoznala. Styl psaní mi vyloženě sedl. Kniha je i několikrát zfilmovaná ale neviděla jsem ani jeden. Určitě to napravím a jsem fakt zvědavá jestli se i tady potvrdí pravidlo že kniha je lepší než film.

Docela roztomilá retro sci-fi. Rozhodně doporučuji!

Bytový dům v Queens, New York. Nepřetržitý hluk, absence soukromí, problémy s parkováním a blížící se léto, s nímž přichází nesnesitelné horko. Není divu, že už toho mají Rolfeovi po krk a rozhodnou se poohlédnout po nějakém tom venkovském obydlí, kde by mohli strávit léto. Benovy pochybnosti, zda si něco takového mohou z jeho učitelského platu a z manželčina občasného brigádničení dovolit, dokáže manipulativní Marion rychle rozptýlit. Brzy se společně s jejich malým synem Davidem vydávají na průzkum usedlosti, která padne Marion v jednom z inzerátů do oka. Jaké to překvapení když zjistí, že se nejedná o pronájem malé chatičky, jak zprvu předpokládali, ale velkého patrového sídla s nespočtem pokojů, rozlehlým pozemkem, bazénem a soukromou pláží. Ben není této nabídce zpočátku nakloněn, ale velmi rychle ho přesvědčí cenově výhodné podmínky pronájmu, které rodině navrhnou majitelé domu, sourozenci Allardyceovi. Ti se vyznačují excentrickým chováním a spolu s jejich údržbářem a komorníkem v jedné osobě tvoří prapodivnou trojku. Sourozenci mají jen jednu podmínku: Letní nájemníci musí třikrát denně připravit stravu pro starou paní Allardyceovou, matku obou sourozenců, která nikdy nevychází ze svých komnat a v domě přes léto zůstává. Po nastěhování začnou být členové rodiny sužovány bizarními zážitky a vnitřním neklidem, který jako by pramenil z domu samotného. Je hrozba sídla zcela imaginární, nebo skutečná, existující nezávisle na myslích nových nájemníků? Jelikož jsou Obětiny označovány za jeden z nejděsivějších románů o strašidelných domech, dovedete si asi představit, že tohle léto nebude zrovna zalité sluncem. Příběh se nese v pomalém tempu, buduje atmosféru a plíživá hrůza přichází pozvolným utahováním šroubu. Čtenář tak má spoustu času důvěrně se seznámit s členy nebohé rodiny Rolfeových a s tím, co se každému z nich honí hlavou. Několik situací skutečně dokáže nahnat husí kůži a musím souhlasit s citací New York Times ze zadní stránky obálky: „Děsivé dokonce i ve dne.“ Román z roku 1973 vychází pod značkou FOBOS v subedici Smrtihlav zabývající se klasickými romány let dávno minulých. I když byl Robert Marasco autorem pouze dvou románů, Obětiny se staly uznávaným dílem po celém světě a roku 1976 se dočkaly i filmové adaptace. Navíc mají přiznaný vliv na vznik románu Osvícení od Stephena Kinga. Znalci jistě zaznamenají společné rysy: pozvolný úpadek duševního stavu hlavních postav, smrtící nebezpečí číhají v dětském pokoji, flóra žijící vlastním životem či odpočítávání, kterým se jedna z postav zbavuje domnělých halucinací. Pokud máte rádi strašidelné domy, tíživou atmosféru a staré dobré romány bez moderních technologií, Obětiny jsou jasná volba.