Těžké osudy postav Scarlett Wilkové Balíček (3 ks)

Když se v Řecku odehrává občanská válka, je spousta obyvatel donuceno opustit svou zemi. Někteří se tak v roce 1948 dostali do Československa. Mezi nimi přišla i desetiletá Sotiria, která se tak ocitla sama, bez rodičů, bez znalosti jazyka v cizí zemi. Díky jejímu příběhu sledujeme v knize rodinnou ságu plnou tajemství. Tato knížka pro mě byla velkým překvapením. Jelikož jsem nevěděla nic o historii Řecka, ani o řecké komunitě u nás, dozvěděla jsem se mnoho nového a jsem za to moc ráda. Navíc oceňuji, že je kniha inspirována skutečnými příběhy, neboť sama autorka pro databázi Paměť národa natočila vyprávění řady řeckých pamětníků. Je to silný, smutný a dojemný příběh, který ve Vás vyvolá spoustu emocí. Od začátku je kniha velmi čtivá a je těžké ji odložit. Kromě nelehkých lidských osudů tu také poznáme řecké zvyky, řeckou kuchyni i náturu samotných Řeků. Na druhou stranu je zde skvěle vylíčena česká historie, která nebyla zrovna růžová. Tím, že příběh sledujeme mezi lety 1948–2008, vidíme, jak se proměňovali lidé i jednotlivé země. Při čtení budete mít chuť se do Řecka hned rozjet a strávit tam nějakou dobu. Příběh nám vypráví hned několik lidí, je tu dost jmen, dost příběhů, ale i přesto je to napsáno přehledně, víte, kdo je kdo, postavy se nepletou a poznáme tak osudy zajímavých lidí. Trošku mi nesedl styl vyprávění, kdy se čtenář dozví spoustu věcí docela brzo (já bych na nějaká odhalení klidně ještě v příběhu počkala). Je to skvělá kniha, díky níž jsem se seznámila s minulostí, o které jsem nic nevěděla. Mám ráda knihy, které mi přinesou něco nového, a ještě si čtení užiju. A nesmím opomenout ani krásnou obálku, která má svůj význam v příběhu. Ještě váháte, zda si knihu přečtete? 4,5*/5*

Kniha ve mě vyvolala vzpomínky na mé výlety do Řecka, na to proč miluju řeckou kuchyni, jejich styl života, všechny vůně a pocity spojené s ním. Část příběhu se odehrává i v mé rodné Ostravě, takže přes pomalý start jsem se nemohla odtrhnout a knihu slupla během víkendu. Vlastně mi otevřela oči i co se řecké historie a jejich občanské války týče. Po dočtení jsme neodolali a jeli si s partnerem užít nejbližší tavernu. Doporučuji a nachystejte si k ruce kapesník !

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Takto je prezentováno toto nové dílo Scarlett Wilkové. A nemůžu jinak než souhlasit s každým písmenkem. Tohle je opravdu skvělý román. Úžasně se četl, děj mě hned od prvních stran vtáhl a nepustil až do poslední stránky. To, co autorka se mnou při čtení dělala je až neskutečné. Vodila si mě jak loutku a já jen četla a četla. Emoce, které jsem při čtení prožívala se ani popsat nedají. Celou dobu jsem byla v napětí a strašně jsem se o pejsky bála, nebylo to stěžejní o co v knize šlo, ale mě to nutilo v pozadí na ně myslet. Příběh je zasazen do Beskyd, provedl nás nelehkou dobou, která se dotkla úplně všech. Lidé, nevěděli komu věřit -mihli se zde partyzáni, Němci, Rusové a nakonec i komunisté… „Žila byla jednou jedna nádherná dívka Margareta, která neměla lehký život, ale nechtěla se s tím smířit a svou pracovitostí a šetřivostí si pořídila dům, který jí pomohl opravovat mladík jménem František.“ Měli spolu dvě děti Slávka a Živu. Živa je zvláštní netypické jméno, které dívku provázelo celým životem. Po smrti rodičů zůstali oba sourozenci sami a museli se s životem poprat. Každý to však pojal trochu jinak… Nechci prozrazovat, ale Živa mi byla sympatická a tu jsem si prostě zamilovala se vším všudy. Celý příběh je opředen rodinným tajemstvím, které se postupně rozmotává a mě strašně bavila, každá prozrazená nitka, která vedla až k tomu, že jsem nakonec dostala to na co jsem čekala. Konec jsem samozřejmě obrečela, ale bylo to i tím, že ten děj byl od začátku takto postupně vygradován a prostě už jsem nemohla být ta silná. Pustila jsem slzy a ulevilo se mi. Všechny knihy autorky k sobě krásně ladí, vypadají obyčejně, minimalisticky, ale to je na nich právě to hezké. A to, co je uvnitř je až neuvěřitelné. Každý jeden příběh stojí za to. Moc mě láká kniha „Až uvidíš moře“ tuhle jsem nějak propásla a doufám, že si jí někdy pořídím a přečtu. Když přišli psi doporučuji všem je to jedno jestli jsi muž nebo žena, toto je čtení pro všechny. A pro nás co do Beskyd nemají daleko je to ještě o to větší zážitek. Děkuji moc!

To byl dojemný příběh. Řeknete si, že z války je vždycky dojemný. Ano i ne. Musí být dobře napsaný, což tady se povedlo na 100 %. Po dlouhé době mi nebudou stačit hvězdičky v hodnocení. Živa a Slávek, Karel, Lidunka, Amélie, Ondráš a další. Beskydy v posledním roce války a po válce. Válkou těžké časy nekončily. Střídá se vyprávění několika postav. Nádherně zakomponované, ani jednou jsem netápala kam která postava patří a že jich tam krom hlavních 4 bylo hodně. Proskládaný příběh Živy a jejího života. Vzpomínky i na minulost, kterou knihu skvěle doplnily, aby úplně každý kousíček historie zapadl na své místo a jeho celek mi vyrazil dech. Takhle dobře by to snad nenapsal ani sám život. Krásně ukázané, jak bylo důležité mít za komunistů známosti, podpisy, nevyčnívat. Každý máme všechno, všichni mají stejně. A co mě potěšilo, že tady se splnilo alespoň jedno, že na každou svini se vaří voda. Příběh si mě získal úplně vším. Nádherně popsanou přírodou, atmosférou doby, láskou k lidem i psům, běžným životem, kdy se často stává, že jsme provázaný s ostatními lidmi aniž bychom si uvědomili jak moc. A každý měl své tajemství…SKVOST!!

Moc hezké, milý neobvyklý příběh, poutavé. Doporučuji dál.