Ze světa lesních samot Audiokniha (Mp3)

Audiokniha Ze světa lesních samot je snad nejznámější román Karla Klostermanna v podání Alfreda Strejčka. Děj je situován do centrální Šumavy, oblasti kolem Modravy a Kvildy, při hranici s Bavorskem, v šedesátých letech 19. století. Hlavní protagonisté - revírník Kořán, jeho manželka Zdenička, přicházející sem z jihočeských rovin, jeho adjunkt Svijanský, hajný Vavruch a jeho krásná dcera Katy žijí na samotě Pürstlink (dnes známou jako Březník) pod horou Luzný, odříznuti po většinu roku od civilizace. Klostermann vyniká realistickým líčením postav a vytvářením jejich typů, modelovaných tvrdým životem v těchto krásných ale drsných horách. Nepřekonatelný je Klostermann v popisu přírodních scenérií za všech ročních období - z jeho letní krajiny sálá teplo a pohoda, při popisu divoké metelice běhá mráz po zádech a čtenář si bezděky nazouvá teplé ponožky. V jeho době byl román kritiky označován jako romantická idyla. Jedná se však o skutečný realismus, popis života v krutých přírodních podmínkách, na skutečných místech, kam se civilizace dostávala jen velmi pomalu. Líčení zimních scén, kdy lidé nemohou ven ze zapadlých chalup, kdy jsou jejich domovy na několik týdnů odříznuty od světa, nahání dnešnímu čtenáři hrůzu. Klostermann, jehož rodiče byli šumavskými Němci, čerpal své náměty převážně z tohoto prostředí, které důvěrně znal. Za Němce se nikdy nepovažoval a odmítal také výtky o odpadlictví. V jeho románech nenajdete stopy po národnostních konfliktech, jeho výtky Bavorákům pro pytláctví nemají národnostní podtext. Ostatně - jeho líčení vzájemných půtek bavorských pytláků s hajným Vavruchem a revírníkem Kořánem je věnována značná část románu Ze světa lesních samot. Z Klostermannových děl k nám proniká síla jeho nesmrtelnosti, kdy on sám, skromný a pokorný, nabádá všechny bez rozdílu národnosti k lásce k lidem i přírodě. Tím zůstal dosud nepřekonaným básníkem lásky k Šumavě. Přejeme Vám pěkný poslech Karel Klostermann (1848) Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Studovat začal v Klatovech, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec až do odchodu na odpočinek profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni. Klostermann byl původem Němec, ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Antonín Kaška (1957) Český herec v letech vystudoval herectví v Praze na DAMU, jeho spolužáky z ročníku byli mimo jiné Miroslav Vladyka, Zora Jandová nebo Valérie Zawadská. Od roku 1989 je Antonín Kaška členem činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde za dvacet let odehrál již řadu rolí, od epizodních výstupů až po výrazné kreace převážně temperamentních figur. Do přelomu 80. a 90. let spadají počátky spolupráce Antonína Kašky s mikrofonem v rozhlasu a dabingu. Angažoval se především v plzeňském studiu Českého rozhlasu. Jako produkční a asistent režie pracoval pro dabing televize Nova, dodnes působí na podobných postech pro televizi Prima. Před kamerou se vyskytuje jen sporadicky, v posledních letech jej diváci mohli vidět v několika televizních seriálech (ULICE, 2005; MÍSTO V ŽIVOTĚ 2, 2007; ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2008). Valérie Zawadská (1958) Jméno Valérie Zawadské je známé především z dabingu, který tvoří stěžejní část její práce. V dabingu začala působit již za studií na DAMU, první větší role dostala ale až v 90. letech, kdy byla nakonec natolik vytížená, že musela opustit stálé divadelní angažmá. Za zmínku stojí především její namluvení Claudie Cardinal ve slavném westernu Tenkrát na západě, dále dabovala Sophii Loren, Goldie Hawn nebo Sigourney Weaver, promlouvala také v řadě seriálů, zvláště je na místě uvést slavný sitcom Ženatý se závazky. Značný přísun zahraničních filmů a seriálů v 90. letech přinesl Zawadské a jejímu nezaměnitelnému hlasu široké uplatnění a v návaznosti na to také značnou popularitu – v letech 1998-2003 bezkonkurečně obsazovala první příčku v anketě Týtý v kategorii dabér.

Sdílet