Tentokrát s příběhem z Osvětimi přichází polský spisovatel Wojciech Dutka, který
dokazuje, že láska je někdy silnější, a to i za těchto hrůzostrašných okolností a
podmínek. Ono spojení láskyplného příběhu židovské slovenské dívky a bezcitného
nacisty z Osvětimi chce tak trochu kuráže. A tu Wojciech Dutka jistě měl.
Na jedné straně bezcitný a tvrdý muž, jenž je příslušníkem SS Franz Wemert. Na druhé straně dívka z bohaté židovské rodiny právníka – Milena Zingerová. Oba se setkávají na totožném místě – v Osvětimi. Franz je navíc typickým SS příslušníkem, který občas nezná slitování, takže povahy obou postav jsou už tak velmi různorodé.
O tom, že osud je někdy velmi nevyzpytatelný je tato knížka, která nutí člověka mnohem více přemýšlet o tehdejší době a zároveň i o tomto podivném začínajícím vztahu, který je pro mnohé nejspíše k nepochopení.
Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze...
Každý měl jiný životní osud, přesto se však jejich cesty střetly. Zakázaná láska, morálka, vlastní rozum, ale i poblázněné srdce. To je knížka Černá a purpurová, která vás na začátku provede možná méně záživnou částí, kde se nejprve dozvíte něco o životech hlavních postav, avšak později vás příběh vtáhne do děje natolik, že nebude možné se od čtení jen tak odtrhnout.
Příjezd do Osvětimi jistě není žádným pozitivním čtením, ale vás zavede do situací, které se běžně v těchto knížkách příliš neřeší, přesto, že byly součástí života i těchto lidí. Láska tu totiž byla vždy, a to i za války.
Neobvyklá láska je však jen jednou z mnoho překážek, kterými Milena a Franze musí projít. Cesta je velmi trnitá a každý přešlap je tvrdě trestán. Milena je navíc tak trochu jiná než ostatní dívky – vždy se snažila jít svou vlastní cestou a neplnila tak to, co od ní nejspíše rodina očekávala. Velký šok však zažívá ve chvíli, kdy se ocitá v koncentračním táboře. Oproti tomu se Franz dostává do situací, kdy je pro něj složité určit jednoznačně na jakou stranu se postavit. Někdy je pro něj největším hnacím motorem vlastní vyznání, jindy stojí před tím, aby popravil své blízké.
Kniha je navíc plná brutálních scén, které nejsou příliš vhodné pro slabé povahy, ovšem s těmi se setkáváme ve většině knih s touto tematikou. Tato doba zkrátka byla velmi drsná a jiné není ani vyprávění tohoto polského autora.
O tom, jestli má vůbec šanci na přežití láska těchto dvou, na první pohled odlišných, lidí se dozvíte v tomto podivném románu, který je plný zvratů a nečekaných rozuzlení.
Věřím, že její přečtení ve vás zanechá stejné podivné stopy jako tomu bylo u mě. Ať už se bude jednat o emoce, strach, ale i naději, která umírá poslední.
