RECENZE: Jedeme na dovolenou– sbírka povídek s příchutí léta, lásky, veselí a smutku

RECENZE: Jedeme na dovolenou– sbírka povídek s příchutí léta, lásky, veselí a smutku - titulní obrázek

Slušná řádka českých autorů přispěla svou trochou do mlýna, aby spatřila světlo světa nová sbírka povídek, která se drží nejen letního tématu, ale také je příjemně štíhlá, aby jí to slušelo v plavkách. Nečekejte tedy žádný horor, akci, či napětí, o tom to dnes nebude, spíše se připravte na poklidné lenošení na pláži a popíjení různobarevných drinků v hotelovém baru. Jste připraveni vyrazit na dovču?

 

 

 

Mohl poslouchat muziku, kterou ještě nikdy neslyšel, nebo jen zvuk přílivu a křik racků. Mohl se celý den válet v polospánku na dece a celou noc popíjet s cizími lidmi u ohňů, které na pláži spontánně vznikaly...

 

Jak je u mě zvykem při recenzování povídkových sbírek, rád bych se pověnoval každému z příběhů, alespoň pár větami a vyjádřil svůj názor. Dnešní knížečka je sice útlá, nicméně se do ní zapsalo deset spisovatelských jmen, takže se na to vrhneme rovnou, bez zbytečných poznámek a řečiček.

Dovolená začíná

Otvírákem je Dědictví od Kateřiny Tučkové a okamžitě nastavuje melancholický tón, který nás bude provázet po většinu cest, v různých formách a tvarech. Hrdinka prvního příběhu chytne příležitost za pačesy a rozhodne se poznat svět, nicméně ale brzy pozná, že svět jí možná není úplně souzen. Tato povídka se řadí mezi zlatý střed, neurazí, ale ani příliš nenadchne.

Proč neletíte? Od Petry Soukupové opět není žádná oslava veselí, spíše takový popis každodenního boje jedné rozvedené maminy, která se snaží realizovat fajn dovču pro svá dítka, ale život jí hází neustále klacky pod nohy. Sice to nebyl žádný hluboký zážitek, ale četlo se to příjemně. Nicméně s čtenářkami to asi bude rezonovat více.

Do třetice tu máme Kotník z pera Petry Dvořákové, minipříběh, který nám nabídne pohled do mužského světa. Hlavní roli zde hrají dvě témata – plíživý alkoholismus a rodinná dovolená. Tady už si říkám, jestli už těch příběhů všedních dní nebylo dost. Začínám mít pocit, jako bych se díval na Netflix, chtělo by to více vzrušení, prosím!

Temnota, kterou sevřely dětské prstíky. Stín, který se nemusel příliš snažit vkrádat, zlehka vklouzl mezi nás, jen pár centimetrů od poblázněného dětského srdíčka...


Alice Nellis mě vzala na dovolenou do Warnemünde a nedopadlo to zrovna podle mých představ, i když to asi záleží na úhlu pohledu. Manželský pár, který se bok po boku úspěšně ignoruje, dostane darem poukaz na dovolenou. Možná že jejich vztah chytne druhý dech. Další tří hvězdičková povídka bez větších ambicí a náboje.

Na lodi s Oliverem od Aničky Bolavé, tady byla má očekávání na velmi vysokém levelu. Příběh chůvy a jejího svěřence Olieho, kteří se vydají na plavbu, se celkem rychle ukázal být největším bízárkem ze všech. Myšleno v dobrém, či ve zlém? No, řeknu to takhle, má očekávání vyslyšena nebyla. Jdeme raději dál.

Jakuba Katalpa napsala své Rozloučení a já pocítil naději a chuť žít. Příběh Aničky, která se nedokáže smířit se smrtí svého milého se mi zasekl do hlavy jako střep. Konečně něco, co vybočuje z průměrnosti, díky bohu za to. Pěkná povídka zářící čtyřmi hvězdami.

Jeho tělo je celé modré a ožrané od ryb, s někdejším panem Božským nemá nic společného. Je to jen tlející nafouklá zdechlina, stačilo by do ní trochu šťouchnout klackem a rozprskla by se na tisíc kousků...

 

Další na holení přichází Viktorie Hanišová a její Dovolená v dodávce, můj osobní povídkový šampion. Vplouváme přímo do vod Instagramu a iluzorních obrázků sociálních sítí. Yasmin a Waldo se vydávají na vysněnou cestu po Evropě a čísla followerů jim stoupají závratným tempem. Nepřipadá vám to až příliš krásné? Tohle bylo prostě perfektní, níc víc k tomu netřeba dodávat.

Dora Čechova připlouvá s Létem na hausbótu a já se opět ocitám v poklidných vodách. Tematika obyčejných životů se vrací a tentokrát řeší dva mladé lidi, u kterých možná neplatí poučka, že protiklady se přitahují. Bezpečný přístav tří hvězd. Špatné to nebylo, ale...

Předposlední Socha Markéty Pilátové. Tady to vidím tak na tři a půl hvězdičky. Příběh o smíření se se smrtí nejlepšího kamaráda nebyla špatná, nicméně mi to v hlavě příliš neuvízlo. Rozhodně to ale patří k té lepší polovině.

A dnešní závod uzavírá Boris Dočekal se svojí povídkou Děti moře. Věčně nespokojený pár na drahé dovolené a nepříjemné odcizení, které má tendenci se spíše prohlubovat. Odpočinkové tempo, při kterém jsem mohl v klidu číst, ale přemýšlet nebylo třeba. Sakra, už mi chybí komplikované románové zápletky!

Byli spolu patnáct let a oběma připadalo, že je to vlastně nejaký omyl, který kupodivu dobře funguje...

 

Dovolená končí

Sice to dnes bylo na delší lokte, ale alespoň si můžete říct, že jste skutečně v obraze a máte slušnou představu, co se v této sbírce nachází. Jestli jste na dovolené, pak si ji užijte na maximum, a pokud máte tu smůlu a jste nuceni pracovat, pak vám přeji, aby směna co nejrychleji utekla. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

 

Hodnocení: 67 %

Mohlo by vás zajímat

Čarodějky - Karin Krajčo Babinská BESTSELLER

4.9 z 5 hvězdiček

pevná vazba

Tak jako existuje den, existuje i noc. Jako existuje světlo, existuje i tma. Debora a Táňa jsou dvojčata, přesto jsou každá úplně jiná....

369 Kč

Běžně 469 Kč

Do košíku

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli!

Sdílet Sdílet

Nejnovější články