4.6 z 5 hvězdiček
pevná vazbaRECENZE: Klub divných dětí
Petra Soukupová je jednou z nejznámějších a nejúspěšnějších českých autorek dnešních dní. Doposud vydala sedm knih, pět pro dospělé a dvě pro děti. Klub divných dětí je jejím osmým dílem a třetí knihou pro děti a mládež.
Děj knihy je příběhem čtyř různě starých a diametrálně odlišných dětí. Mila pravděpodobně trpí poruchou autistického spektra, často mizí do svého světa a miluje přírodu, obzvlášť hmyz. Petr je čtvrťák, který se bojí věcí, jež se mohou skrývat ve tmě. Kvůli tomu málo spí a jeho táta i mladší bratr ho mají za slabocha. Katka ráda jí a čte a je to na ní vidět. Ze skupiny hlavních protagonistů je nejstarší. Nemá ráda lidi - zejména proto, že se jí posmívají kvůli její postavě. Posledním hrdinou je Franta. Ten má „špatné nohy“ a chodí o berlích. Rád si na lidi dovoluje, protože ví, že většina z nich mu nic neudělá a pokud snad ano, nevadí. Bude si připadat trochu normálnější.
-
4.0 z 5 hvězdiček
pevná vazbaDesetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka....
Musím říct, že vnější úprava knihy mi přijde téměř bibliofilská. Klidná zelená spolu s děsivými malůvkami, na dotek trochu hrubší papír a vtlačené písmo jistě zaujme každého, ať pozitivně či negativně. Je pravda, že ilustrace Nikoly Logosové připomínají běsy z Petrových nočních můr, ale hádám, že to bylo cílem. Zdařile děsivé.
Příběh knihy se točí kolem nečekaných setkání a přátelství. Čtyři různě staré děti se postupně setkají na místě v parku, kde se chtějí ukrýt před celým světem. Místo toho tam najdou někoho, kdo půjde proti světu s nimi. Autorka si bravurně poradila s vykreslením charakterů. Domnívám se, že myšlení každé postavy odpovídá skutečnému věku i způsobu uvažování podobných dětí v reálném světě. Navíc celý příběh ukazuje několik velkých pravd, o nichž se příliš často nemluví. Tou první je, že občas někoho posloucháme, ale ve skutečnosti ho neslyšíme, nevnímáme, co nám říká, a když pak udělá něco razantního, divíme se, proč to udělal, říkáme, že přehání.
Druhou pravdou je i hlavní myšlenka knihy. Být jiný, být divný neznamená okamžitě to, že je dotyčný špatný. Ve skutečnosti je totiž na každém něco divného a také něco krásného, občas je to jedna a ta samá věc.
Příběh mi zahrál na správnou strunu. Ani jako pro „dospěláka“ mi nepřišla kniha infantilní a dětinská, naopak jsem si v ní našla vlastní poselství. Moc bych si přála vědět, jak se budou příběhy hlavních postav vyvíjet dál a jak na tom budou za rok, deset let. Doporučuji všem, pro každého se tam něco najde.
Mohlo by vás zajímat
4.0 z 5 hvězdiček
pevná vazbaDesetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí,...
Nejnovější články
-
Obsadili jsme 6. místo v žebříčku nejlepších zákaznických zkušeností. Děkujeme!
S velkou radostí vám oznamujeme, že jsme se umístili na 6. místě v prestižním žebříčku 100 nejlepších zákaznických zkušeností,...
-
Návrat do herního světa Zaklínače: Vše, co víme o 4. dílu legendární série
A je to tady! Od chvíle, kdy jsem dohrála (ehm, poněkolikáté) Zaklínače 3: Divoký hon, uplynulo již mnoho let. Přesto mám časté...
-
Státní svátky 2025 a dny pracovního volna. Kdy budeme mít čas číst?
Je potřeba mít v kalendáři pořádek. Ať už jste vášnivými čtenáři, nebo si chcete najít čas na odpočinek s knihou, přinášíme...