Jsem nedočkavý. Oprava: jsem děsně nedočkavý. Trvalo to dlouho, ale vyplatilo se čekat. Mám
Andyho rád, protože mě bere na zajímavá místa. Začalo to rudou planetou. Vstoupil jsem na Mars a
skrz rukavice skafandru mnul rezavý prach mezi prsty a zkoušel si, jaké to je být Marťanem. Cestou
zpátky na rodnou Zemi, jsem se, jen tak mimochodem, stavil na Měsíci a pořádně si prohlédl
Artemidu, velkolepé lunární město. A nyní se chystám překročit hranice Sluneční soustavy a
zachránit lidstvo. Mám silný pocit, že mě čeká velkolepý výlet. Neváhám a kráčím do neznáma...
Je to jednoduchý nápad, ale taky hloupost. Podstatné je, že když hloupé myšlenky fungují, stávají se geniálními. Uvidíme, jak to dopadne...
Nové úžasné, napínavé meziplanetární dobrodružství od autora světového bestselleru Marťan. Ryland Grace zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední naděje. Pokud selže, lidstvo zanikne. Je tu však drobný háček –...
Kdo je Ryland Grace? Jednoduchá otázka, na kterou neznám odpověď já, a dokonce ani on sám. Vzbudil se na vesmírné lodi a nemá tušení kde je, kdo je a proč tu je. Zbytek posádky se dávno proměnil v prach a on je jediný, kdo přežil, jediný kdo může spasit Zemi. Před lety se stalo něco moc zlého a Ryland musí splnit misi. Prozradím vám tajemství. Jeho paměť je plně v moci čtenáře a s každým otočením stránky se vyjeví zapomenuté vzpomínky. Prosím, ponořte se do čtení a zachraňte Zemi!
Koušu do snídaňového burrita. Chutná skvěle. Všechno jídlo je skvělé. Zřejmě usoudili, že když už máme umřít, měli bychom se na to dobře najíst...
Pár řádků o lásce
Mám chuť zvednout zadek od klávesnice a jít vykřičet do okolí, jak je literatura skvělá a možná se také vyznat ze svých citů k science fiction. Bohužel je ale už půlnoc, a tak musím krotit své vášně a vystačit si pouze s psanou formou.
Víte, ještě před pár dny jsem byl přesvědčený, že Marťanbyl to nejlepší, co Andy napsal, a teď tu sedím a přestávám si být jistý. Celý ten zážitek se ve mně rozležel a já mám chuť podělit se s vámi o každý detail, o každou úžasnou myšlenku, o všechny ty nové obzory, které mi Spasitelotevřel, ale nic z toho neudělám. A je to pro mě nesmírně těžké!
Ne, vůbec to není strašidelné. Být v kosmické lodi dvanáct světelných let od domova a slyšet, jak někdo klepe na dveře, je naprosto normální...
Je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček: není na Zemi… Mark Watney se jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Zdá se však, že bude také prvním člověkem, který tam zemře. Ztratil se v prašné bouři a zbytek jeho...
Tak dobře, minové pole plné spoilerů se mi podařilo překročit bez ztráty kytičky a teď je na čase zanechat keců a začít trošku recenzovat. Příběh je sice jiný, ale ingredience jsou stejné, je to opět starý, dobrý Andy Weir. Zase tu máme ich formu vyprávění nabitou třaskavým humorem a tuny stránek technických popisů, vzorečků a celé to tak trochu připomíná hutný guláš nacpaný promyšlenou matematikou a fyzikou.
Jsem od přírody líným tvorem a na rešerše mě moc neužije. Svými pocity jsem si ale jistý, takže i když se nepovažuju za žádného vědátora, většina těch teorií a vědeckých termínů, které na mě kniha chrlila, mi zněla uvěřitelně a věrohodně. Upřímně, někdy na mě toho vysvětlování bylo až moc, ale díky tomu, že to celé bylo pravidelně prokládáno legráckami a sarkasmem, jsem si to nakonec dokázal užívat.
Přechodová komora se plní vzduchem a já zůstávám sám. Byl jsem sám celou tu dobu, ale teprve teď na mě samota doléhá. Přinejmenším jsem jediný živý člověk v okruhu několika světelných let. Co teď?...
Spása dorazila
Cítím se být v jakémsi podivném rozjařeném stavu a pořádně nevím, jak dnešní recenzi uzavřít. Mohl bych vytáhnout z rukávu haldu superlativů a vysvětlit, proč se mi Spasitelzdál úžasný, ale já to neudělám. Anotace k této knize byla strohá a vlastně neřekla téměřnic. Vsadím tedy všechno na vaši zvědavost a chtivost, protože věřím, že si zkrátka nového Weira nenecháte ujít. Stejně jako já.
