Akademie Dunbridge: Kdekoliv

Kniha vás naláká na na první pohled zajímavou zápletku o hledání ztraceného otce. O tomhle ale kniha vlastně vůbec není - otec je nalezen prakticky okamžitě, pokaždé se chová úplně jinak (že by schizofrenie?), smrt, která do příběhu zasáhne, je zbytečná snaha o umělé zachování nějakého alespoň nějakého děje a jediná záhada, která v knize je, má tak hloupé vysvětlení, že je to až neuvěřitelné. A co se jazyka týče... Ten působí podle mě taky dost nepřirozeně a vyumělkovaně, ovšem to může být i chyba překladu. Celkově vzato knihu opravdu nedoporučuji, už bych si ji rozhodně nekoupila ani nepřečetla. Kdyby se autorka nesnažila o něco „víc" než jen romantiku, mohlo by to být fajn počtení, ale těmi snahami o rádoby zajímavou zápletku knihu úplně potopila.

Akademie Dunbridge je skvělou oddechovou četbou, ideální na večer. Pro mě příjemné srdcervoucí čtení. Není to Bůh ví jak nabité akcí, rozhodně ale nechybí super zápletka, dostatečné množství erotiky a samozřejmě napětí, které čtenáře nutí číst dál a dál. Celkově mi kniha zabrala pár hodin. Nedokázala jsem odtrhnout oči, dokud jsem nezjistila, jak to dopadne mezi Emmou a Henrym. Hlavní postavy mi přirostly k srdci. Nechybí ani humor či občasné super hlášky, které mě nutily kroutit hlavou. Ke konci jsem téměř slzu ukápla. Emma žije ve Frankfurtu pouze se svou matkou. Otec ji opustil, když byla ještě menší. Slíbil, ze ji vezme na své turné, ale už se neozval. A právě to je přesně ten impulz, který potřebuje. Aby našla svého otce, vydává se Emma na roční výměnný pobyt do Skotska na Akademii Dunbrridge. Problémy se dostaví v den, kdy téměř zmešká letadlo. V té samé chvíli probíhá letištěm také Henry, který se snaží chytit ten stejný odlet. Můžeme si říkat, že to byla jen shoda náhod, či snad osud. Emma a Henry se srazí a tím se také seznámí. Od prvního okamžiku je mezi nimi jasně hmatatelná chemie. Ve skotsku se seznamuje s jeho přítelkyní Grace. Po příjezdu se ji ujme Tori, která je její sousedka. Hned se z nich stávají skvělé kamarádky. Jenže Emma nechce nic jiného, jen najít svého otce, aby se ho mohla zeptat, proč ji opustil a už nikdy se jí neozval. Ale čím déle je na Dunbridge, tím víc se prohlubují city mezi ní a Henrym. Žádné štěstí ale nemůže trvat navždy. Bude její otec takový, jak si ho pamatovala? Dokáží s Henrym překlenout propast, která se mezi nimi prohlubuje? A proč si na ni sakra ten šílený učitel Ward zasedl od prvního okamžiku, kdy poznal, čí dcera to je?

Kniha mě hned zaujala už jen díky obalu. Příběh sice nebyl takový bum, že bych to hltala, ale hezky se to četlo. Bylo to takový pomalejší slow burn, ale díky školnímu prostředí jsem si i zavzpomínala na svoje léta mládi. Příjemný román a postavy se mi taky líbily. Určitě neodmítnu další díly. Zajímá mě, jak to dopadne a jak dopadnou ostatní.

Zklamání, spis pro mladé slečny v pubertě.

Tahle kniha bohužel nebyla moc pro mě. Slow-burn romantika mě nějak nevadí, ale nevím co se stalo tady. Do děje jsem se nemohla pořádně moc začíst a do půlky knihy se v podstatě nic nedělo. Pak se tam stalo něco smutného, co jsem bohužel ani moc neprocítila, protože mi opravdu příběh moc nesedl. Může podle mě za to i fakt, že jsem viděla na knihu samé krásné recenze a tím pádem jsem pak od knihy měla velké očekávání, hlavně i proto že anotace mě uchvátila. Na knize mohu vyzdvihnout určitě její obálku a viděli jste předsádku? Je strašně nádherná. Okolí školy bylo krásně popsáno a atmosféra taky byla parádní. Se sérií pokračovat asi nebudu, ale myslím že se bude líbit všem lidem co mají rádi slow-burn romantiku a celkově takové knihy. A hlavně lidem, co mají rádi Skotsko nebo by se do Skotska chtěli někdy podívat. Věřím, že i postav si hodně zamilujete třeba taková Tori nebo Maeve je úžasná.