Kdekoliv, kdokoliv, kdykoliv Balíček (3 ks)

Příběh o Olive a Colinovi byl dojemný. Kdybych mohla a kdyby se to dalo, chtěla bych taky být na internátu Academy Dunbridge. Knížka byla tak krásně napsaná a celý obsah byl super. První zkušenost s autorkou a jsem velmi spokojená.

Kniha mě hned zaujala už jen díky obalu. Příběh sice nebyl takový bum, že bych to hltala, ale hezky se to četlo. Bylo to takový pomalejší slow burn, ale díky školnímu prostředí jsem si i zavzpomínala na svoje léta mládi. Příjemný román a postavy se mi taky líbily. Určitě neodmítnu další díly. Zajímá mě, jak to dopadne a jak dopadnou ostatní.

Tahle kniha bohužel nebyla moc pro mě. Slow-burn romantika mě nějak nevadí, ale nevím co se stalo tady. Do děje jsem se nemohla pořádně moc začíst a do půlky knihy se v podstatě nic nedělo. Pak se tam stalo něco smutného, co jsem bohužel ani moc neprocítila, protože mi opravdu příběh moc nesedl. Může podle mě za to i fakt, že jsem viděla na knihu samé krásné recenze a tím pádem jsem pak od knihy měla velké očekávání, hlavně i proto že anotace mě uchvátila. Na knize mohu vyzdvihnout určitě její obálku a viděli jste předsádku? Je strašně nádherná. Okolí školy bylo krásně popsáno a atmosféra taky byla parádní. Se sérií pokračovat asi nebudu, ale myslím že se bude líbit všem lidem co mají rádi slow-burn romantiku a celkově takové knihy. A hlavně lidem, co mají rádi Skotsko nebo by se do Skotska chtěli někdy podívat. Věřím, že i postav si hodně zamilujete třeba taková Tori nebo Maeve je úžasná.

Kniha vás naláká na na první pohled zajímavou zápletku o hledání ztraceného otce. O tomhle ale kniha vlastně vůbec není - otec je nalezen prakticky okamžitě, pokaždé se chová úplně jinak (že by schizofrenie?), smrt, která do příběhu zasáhne, je zbytečná snaha o umělé zachování nějakého alespoň nějakého děje a jediná záhada, která v knize je, má tak hloupé vysvětlení, že je to až neuvěřitelné. A co se jazyka týče... Ten působí podle mě taky dost nepřirozeně a vyumělkovaně, ovšem to může být i chyba překladu. Celkově vzato knihu opravdu nedoporučuji, už bych si ji rozhodně nekoupila ani nepřečetla. Kdyby se autorka nesnažila o něco „víc" než jen romantiku, mohlo by to být fajn počtení, ale těmi snahami o rádoby zajímavou zápletku knihu úplně potopila.

Druhý díl této série mě dostal ještě víc, než první. Na straně 242 už jsem uronila pár slz no a ke konci? To už jsem řvala jak želva. Tento díl je ještě více emocionálně založený. Napětí mezi hlavními hrdiny se dá krájet. Spisovatelka skvěle vyjádřila, jak je důležité mezi sebou komunikovat. Být upřímní sami k sobě i ke svým blízkým. A hlavně také to, že skrývat své skutečné city se skutečně nevyplácí. Čtení jsem si opět užila a věřím, že tato série není posledním setkáním s její prací. I zde se setkáváme s Emmou a Henrym, hlavními aktéry tu ovšem jsou Sinclaire a Tori. Jak víme z předchozího dílu, ti dva jsou nejlepší přátelé už celé roky, tráví spolu snad veškerý čas světa a nemají před sebou tajemství. Tedy, alespoň tak to tvrdí. Tori začala randit s Valem, kapitánem Rugbyového týmu a maturantem. Není úplně romantický, nemá rád její kamarády a shazuje snad vše, co má Tori ráda. Když se jí kamarádi snaží varovat, naprosto je ignoruje a zastává se ho. Sinclaire je do ní tajně zamilovaný a pohled na ty dva ho na plese donutí opít se do němoty. Chtěl by se Tori svěřit, ale strach, že by svou nejlepší kamarádku s spřízněnou duši ztratil, je prostě větší. A tak začíná kolotoč, kdy se Charles přihlásí do konkurzu do divadelního kroužku v naději, že bude moct trávit více času s Tori. Jenže dostane hlavní roli Romea a Julii hraje Elanor. Ty dva čeká největší zkouška ze všech. Dokáží ty dva překonat překážky a strach, aby spolu mohli být? Jak moc toxický se Valentine musí stát, sny Victorie pochopila? A proč sakra Charles líbá Elanor, když touží po někom jiném?.