Bába

Markéta a Hanka spolu vyrůstaly v jednom domě, ve staré přestavěné vile v klidné části města, a od dětství mezi nimi vznikalo pevné přátelství, které přetrvalo až do jejich dospělosti. Když Hanka náhle zemře a policie případ uzavře jako sebevraždu, Markéta začne pátrat na vlastní pěst. Na povrch vyplouvají děsivé skutečnosti, které sahají hluboko do historie domu. Lucie Tringelová Kaňová na svém kontě sice již jeden vydaný román má, co se však hororu týče, jedná se o její prvotinu. A musím říct, že mě velice mile překvapila. Nic mě nedokáže vyděsit tolik, jako asijské duchařiny a autorka ve svém díle zkušeně využívá atributy, kterými právě tato literatura (a kinematografie) oplývá. Postupně buduje hutnou atmosféru pomocí strachu z neznámého. Znepokojivé kamerové záznamy, dům s hodně temnou minulostí, hluk na potemnělé chodbě činžovního domu nebo klepání na zeď uprostřed noci – to je výpis jen některých opravdu nepříjemných momentů, které dokážou vyvolat skutečně intenzivní pocit strachu. Pokud budete mít tak skvělý nápad jako já a knihu se rozhodnete číst v pozdních nočních hodinách, zážitek vám to samozřejmě ještě umocní. I když zde stále platí pravidlo, že čím méně toho víme (vidíme), tím děsivější to je, tak ani při postupném odkrývání karet se hrůza zcela nevytrácí a drží se vás až do úplného konce. Musím se přiznat, že mi po dlouhé době při čtení knihy běhal mráz po zádech. Pokud tedy hledáte horor, u kterého se budete pořádně bát a který je navíc zasazený do známého prostředí českých luhů a hájů, myslím, že vás Bába nezklame.

Bába, kterou napsala Lucie Tringelová Kaňová je žánrově zařazena mezi horory a já jsem se těšila, jak moc ve mně příběh vyvolá pocit strachu. Panenka, přízrak, starý dům a jeho historie. Zní vám to jako klišé? Možná, že ano, protože je to v hororech časté téma. Ale nenechte se zmást. Markéta a Hanka. Dvě nerozlučné kamarádky už od dětství, které si říkaly úplně vše a byly si velice blízké. Když Hanka za podivných okolností zemřela a policie vše uzavřela jako sebevraždu nešlo to Markétě na rozum a rozhodla se, že bude pátrat na vlastní pěst a dozví se pravdu. Obě bydlely v domě, který za sebou měl bohatou minulost, které se díky Markétině pátrání stala až děsivou. Už od dětství se Markéta bála místních sklepů a temných chodeb. Vždy ji běhal mráz po zádech, když do sklepa musela jíst, a tak se těmto místům vyhýbala. Jenže teď, když se snažila vypátrat, proč její kamarádka zemřela, se strach vrátil. Zjišťuje, že i Hanka se setkala s přízrakem, který se vkrádal do jejich životů a nabýval čím dál větší hrůzostrašnosti. Přízrak, který se zhmotnil do podoby báby děsil Markétu víc a víc. Příběh má od začátku až do konce ponurou a děsivou atmosféru s několika opravdu lekavými scénami, kdy jsem cítila mrazená v zátylku a rozhodně jsem udělala dobře, že jsem knihu nečetla večer před spaním. Děsivá atmosféra graduje tím, jak je postupně odhalovaná minulost domu společně s existencí panenky, které Markéta neřekne jinak než Obluda. Díky skvělému líčení mi příběh před očima běžel jako film. Děsivý film, který ve mně vyvolal přesně to, co by horor měl. Strach, úzkost, bušení srdce. Závěr byl povedený a přesně takový, jaký měl být. Jsem moc spokojená a rozhodně vám knihu doporučuji.