Bezohledná láska

Jak mě první díl hrozně moc bavil, tak s dalším dílem je to pro mě slabší a slabší Levi je zamilovaný do snoubenky svého nejlepšího přítele, když je Ellie napadena ve svém domě a díky traumatu zapomene na poslední 3 roky svého života, včetně jejich setkání, myslí si, že jí nadobro ztratil. Ellie se však vrací do Jackson Harboru a požádá ho o pomoc, aby zjistila, co se té noci doopravdy stalo. Opravdu jí snoubenec ublížil? Nebo si nepamatuje další nebezpečí? Tenhle příběh se hodně odklonil od toho co sem původně myslela, že dostanu, od romantiky jsme padli k detektivce. Kniha je vyprávěna ve dvou časových osách a prolíná se mezi minulostí a přítomností. Líbilo se mi, že minulost byla vyprávěna tak, jak si Ellie vzpomínala. Velká část jejich vztahu je postavena na tom, že si dříve byli blízcí, ale tím že nám to není moc předkládáno, musíme tomu věřit a protože je tam na můj vkus hodně málo romantiky, moc sem jejich vztahu nevěřila. I když mě detektivní linka zaujala a chtěla jsem zjistit, jak to všechno skončí, prostě to nebylo to, co jsem od příběhu očekávala. Zvlášť se mi nelíbilo, jak se věci odehrály s Coltonem, rozuzlení mi ve finále připadalo až příliš snadné a pohodlné. Zatím nejslabší díl s celé série a já doufám, že další se opět vrátí víc k romantice.

Tomuto dílu nejde upřít velká čtivost. Ellie byla zbitá, její snoubenec je v podezření, není k nalezení a Ell si nepamatuje přibližně 3 roky svého života. Nejdříve se bojí, ale pak se rozhodne vrátit do města Jackson Harbor, aby zjistila pravdu a nebo aby se jí na známých místech vrátila pamě. Potřebuje dát svůj život do pořádku, vyslechnout nejlepší kamarádku Avu, sestru svého snoubence Coltona. Do jejich vzpomínek, které tu a tam vyplouvají na povrch je zamotaný i Coltonův nejlepší kámoš Levi. Příběh je vyprávěný na několik částí na část dříve a poté z pohledu Leviho i Ellie. Místy je to až dost zašmodrchaný. A co mi na Ellie vadilo, že vlastně nevěděla jakého chlapa vlastně chce. To že tápala během rozmotávání událostí bych ještě chápala, ale že i na konci knihy neměla jasno a měla by nejraději na pískovišti oba, jsem skřípala zuby. Příběh byl čtivý, zajímavý, emoční, možná trochu moc překombinovaný a první díl byl rozhodně lepší. Každopádně jako oddechovka je to skvělá volba. A přátelství Coltona a Leviho přes všechno, co si udělali je také mírně řečeno nepravděpodobné a pohádkové. V reálném životě by to bylo asi jinak. I přes ty malé výhrady se kniha četla moc hezky.