Dračí oči

Středověké prostředí, králové, princové, černá magie, dračí oheň a jedna strašlivá nespravedlnost. Dračí oči jsou tak trochu fantasy pohádkou nejen pro dospělé. Stephen King mě naprosto odzbrojil svým staromódním stylem vyprávění, které je psáno s lehkostí a nadšením. Stylem sobě vlastním vykresluje osudy všech zúčastněných, kteří jsou vlivem událostí mnohdy vržení do nezáviděníhodných situací. King je bez ohledu na žánr mistr vypravěč, který staví na vypravěčském umu, kreativním budováním svého univerza, napětí, atmosféře a charakterech. Pozornému čtenáři dozajista neunikl fakt, že v Dračích očích ( v originále The Eyes of the Dragon) najdete jednoho notoricky známého padoucha, šířícího chaos. Fanoušci Temné věže mi dají jistě zapravdu. Autor se tentokrát nezabývá podrobnostmi a vleklými popisy, ale velká pozornost je zaměřená na temná tajemství uvnitř království. Díky tomu je příběh velice přímočarý, zaměřený primárně na boj dobra se zlem. Samotný vývoj postav je opět skvěle vykreslený a uvěřitelný. Nikdo není černobílý, každý má své vlastní motivace, sny, touhy a nedostatky. Hlavní enemák je padouch se vším všudy (který si jako vždy krade scénu sám pro sebe) a i ostatní postavy mají co nabídnout. Pokud máte rádi Kinga, fantasy a pohádkové přímočaré vyprávění, neváhejte. Dračí oči vás přenesou do světa, kde bojuje dobro se zlem, a kde se každý musí rozhodnout, co vše je schopen obětovat.

Další, velice zajímavý výtvor pana Kinga. Sice to není můj žánr, ale jeho knihy si vždy svým způsobem užiji. Příběh se z počátku ( i dle anotace), zdá být spíše dětskou pohádkou. Postupně je ale příběh čím dál temnější. Skvěle zpracovaný děj, ostatně jako vždy. Čtenáře to neustále nutí číst dál a dál, aby zjistil, jak to s Petrem, Tomášem i šíleným Flegem dopadne.

Neúnavná kombinace pohádky a hororu😌

Bylo nebylo jedno království, ve kterém vládl přihlouplý král Roland s dobrým srdcem. Ve svém vládnutí dělal, co mohl, aby lid byl spokojen. To se ovšem nedá říci o jeho rádci, zlém kouzelníkovi Flaggovi, šedé eminenci krále Rolanda. Aby nebylo jen zle, král má i dva syny. Nadějného staršího Petra a nenadějného mladšího Tomáše. Chlapci jsou jako oheň a voda. Nebo spíše jako oheň a kus měkkého bláta. Kouzelníkovi je jasné, se kterým dědicem se mu bude lépe pracovat a rozehrává nebezpečnou hru, na jejímž konci může být jen jeden vítěz a mnoho poražených. A kouzelník není zvyklý prohrávat. K pohádce mistra Kinga jsem se dostala náhodou v knihovně při studiu na střední škole. Tou dobou už jsem za sebou měla výtečné Prokletí Salemu a líbivá obálka mi padla hned do oka. Příběh mě už tehdy naprosto pohltil a od poutavého vyprávění z delainské říše se mi jen těžko odcházelo, ale škola byla škola. Po letech jsem si mezi jinými na knihu vzpomněla a díky její nedostupnosti v novém kabátě ji z druhé ruky zakoupila. A opět Kingovu vyprávění ihned propadla. Kniha je stále stejně úžasná a opravdu nemohu říci, že by odstup několika let můj pohled na její kouzlo změnil. Osudy Petra, Tomáše, jejich otce Rolanda a démonického Flagga jsou napínavé jako když jsem je četla poprvé. Kniha je výbornou volbu pro milovníka Kingova žánru i pro každého, kdo se rád ztratí ve světě pohádek a klasické české už jej omrzely. Zde má totiž čtenář už od začátku jistotu, že dobro zvítězí nad zlem a je až do konce napnutý, jak to jenom to dobro udělá, když zlo je tak všemocné. Naštěstí je vždy naděje a je jí protknuto celé vyprávění.

Môže to znieť divne - King pre deti, ale je to tak. Rozprávka o kráľovstve a zlom čarodejovi. Vôbec nie zlé, ale na rozprávky už trochu pristarý. Tí, ktorí majú radí Kinga - prečítať sa oplatí, určite zaujímavý pohľad na iný žáner v jeho podaní. Tí, ktorí ho nepoznajú - nie, toto nie je klasický King.