Dvůr temnoty

Dvůr temnoty se může pyšnit perfektně vymyšleným světem i grafickým zpracováním, takže uchvátí každého fanouška upírů. Začněme tedy tím vydařeným zpracováním. Kromě hodně povedené obálky se můžete těšit i na další vychytávky jako je třeba mapa nebo zpracování jídelního lístku jak pro smrtelníky, tak i pro ty nesmrtelné a další drobnůstky, které vám vyrazí dech a zpřehlední příběh. Ale teď už k samotnému ději. Začátek knihy je poměrně akční a krvavý, takže vám spadne brada hned na prvních stránkách, protože takový start se jen tak nevidí. Příběh vás okamžitě vtáhne do perfektně vypracované alternativní reality, kdy smrtelná šlechta bojuje o omezený počet míst na to, aby byli transmutováni ve vampýry. Neurození naopak představují potravu, protože musí odevzdávat desátek v podobě vlastní krve. Jak už jsem řekla, svět v této knize je dobře vymyšlený a řídí se vlastními pravidly. Navíc se vracíme k drsným upírům, kteří nepohrdnout příležitostí prolít krev. Takže jak můžete čekat, vývoj děje je místy trochu brutálnější. Co ale na příběhu oceňuji asi nejvíce, byl nápad s využitím Temnoty, díky které se s pomocí alchymie mohou vytvářet nejrůznější podivnosti, jako vampýrské růže nebo masožraví koně a mnoho dalších kreatur. Jediný kámen úrazu tak přichází, když se chcete podívat na zoubek postavám. Johana, která nám příběh vypráví, je kapitola sama o sobě. Pokud pominu to, že pro mě to byla naprosto nesnesitelná postava, která na nikoho nebere ohledy a jde si pouze za svojí pomstou, tak mi moc nesedělo ani její chování. Názory i emoce měnila během lusknutí prstů, kdy si vlastně bez jakéhokoliv naznačování zamilovanosti najednou uvědomila, že svůj protějšek najednou miluje pomalu až za hrob. To samé bylo i s nenávistí. Další věcí, které jsem tak úplně nemohla uvěřit, byly Johaniny činy. Myslím si, že mladá dívka by nemohla dělat všechno to, co nám autor předkládá, aniž by z toho měla nějaké výčitky či psychickou újmu, alespoň noční můry. Ale naše hrdinka ne. Johana si totiž jde slepě za svojí pomstou a nic, co provede, ji moc dlouho netíží. To byla asi jediná věc, kvůli které strhávám body, protože se to vyskytovalo v knize ve velké míře. Ale jinak jsem byla s příběhem opravdu spokojená. Dvůr temnoty disponuje velmi dobře vypracovaným světem, akčním dějem, zajímavým námětem i velmi čtivým příběhem. Jedinou vadou na kráse jsou nedotažené postavy, ale přesto si myslím, že fanoušci upírů si tuhle knihu užijí.

"Neexistují žádné záludné údery, Serafíno de La Pattebise. Údery jsou buď úspěšné, nebo promarněné." -rytířka ze Saint-Loup Book: Dvůr temnoty (La Cour des ténèbres) Series: Vampyria (#1) Author: Victor Dixen Genre: fantasy, historical Topics: France, vampires, school, YA, the court of Louis the Fourteenth Goodreads: 3,91 ★ My review: 4 ★ Knížka mě začala bavit hned na začátku a udržela si to až do konce. Sedl mi styl psaní i příběh nebyl nudný. Na začátku jsem si hodně oblíbila hlavní hrdinku pro její cílevědomost a vztah k přírodě, ale bohužel postupem času ta její cílevědomost došla k tomu, že šla (doslova) přes mrtvoly a to mi dojem z ní zkazilo. V celém díle se ocitáme v krutém a dobře vykresleném světě, kde je temnota rozhodně hodně temná a nikdo nemá nic zadarmo. A upíři nejsou pohádkově umírnění. Musím ocenit promyšlenost světa a jeho zákonitostí. Také se mi moc líbila grafická podoba knížky, i s mapou. Knihu bych doporučila čtenářům temné fantasy, kteří mají rádi světy s upíry. •••••••••• Kniha poskytnuta v rámci #spoluprace s @knihydobrovsky, děkuji